Panoráma radnice a farního kostela z náměstí krále Vladislava

Velvary

Velvary

(od r. 1593)

3 000 obyvatel

Středočeský kraj, okres Kladno

Historické milníky

1282: Velvary se objevují poprvé v listinách jako obchodní osada na prastaré obchodní stezce z Prahy do Saska.

1357: Získává je král Karel IV. Lucemburský a povyšuje na městečko.

1482: Městečko sežehl velký požár a král Vladislav II. Jagellonský jim přiřkl status města.

1593: Velvary se pyšní titulem královského města, formálně je však potvrzen až v době vlády císařovny Marie Terezie.

1639: Za třicetileté války rozkázal švédský generál Banér město vypálit. To se z této rány plně vzpamatovalo až po dvou stech letech.

1760-1776: Barokní obnova města v době hospodářského rozkvětu za primase Floriána Mikulovského.

1854-1868: Velvary dočasně okresním městem.

Zajímavosti o městě

Město dostalo své jméno proto, že se tu hodně vařilo. Odjakživa tu bylo hodně krčem a zájezdních hostinců, ale také nevěstinců, protože leželo jen jeden den koňmo od Prahy na frekventované obchodní stezce do Saska. V roce 1591 tu dokonce o tolary okradli Jindřicha z Bílé a na památku této události vznikla píseň Ó, Velvary.

Velvarští prosluli svým důvtipem, když na stavbu Karlova mostu v Praze poslali vejce uvařená natvrdo, aby se cestou nerozbila, a tak místo do malty byla vpravena rovnou do úst hladových zedníků a kameníků.

V roce 1864 tu v jednom z domů v Pražské ulici vznikl pod patronátem starosty Karla Krohna první soubor dobrovolných hasičů v Čechách. Vždyť se také ve městě pořád hasilo, jen v roce 1663 desetkrát!

Největší turistické magnety

Ve městě se z opevnění zachovala jen jediná ze čtyř bran – Pražská (1580), kterou postavil italský stavitel Bartoloměj Vlach.

Nejvýraznější dvě renesanční perly ve městě zafinancoval bohatý lékárník, řečený Dryjáčník. Jednou z nich je Dryjáčnický dům na náměstí s převysokou mansardovou střechou a tou druhou hřbitovní kostel sv. Jiří.

Náměstí nese jméno krále Vladislava II. a dominuje mu barokizovaná radnice s renesančním podloubím, na níž se podepsali Italové, naposledy v baroku Ignác Palliardi.

Uprostřed náměstí stojí nádherný dvouetážový barokní sloup z roku 1719, který v sobě spojuje jednak mariánský kult na vrcholu se sochou Neposkvrněné Panny Marie, a jednak je připomínkou morové epidemie z roku 1713.

Panská hospoda na náměstí je dílem slavného barokního architekta Pavla Ignáce Bayera, který přestavoval i kostel sv. Kateřiny, v němž nacházíme pozdně gotickou Madonu velvarskou z roku 1510.

Zdejší židovskou obec vyhlazenou nacisty připomíná ryze puristická budova synagogy zvaná Kostka z let 1930-31, dílo architekta Františka Alberta Libry, dnes kulturní a vzdělávací centrum.

Slavní velvarští rodáci

Leopold Koželuh, hudební skladatel a císařský kapelník ve Vídni (*1747)

Václav Klement, zakladatel automobilismu v Čechách (*1868)

Jaroslav Vozáb, herec divadla Járy Cimrmana (*1919)