Mělník

(královským městem od roku 1274, královským věnným městem od dob císaře Karla IV.)

19 500 obyvatel

Středočeský kraj, okres Mělník

Historické milníky

1274: Původní Pšov se za krále Přemysla Otakara II. stává královským městem.

1475: Královna-vdova Johanka z Rožmitálu věnovala mělnické kapitule 1,5 tuny stříbra, ale byla již poslední královnou na Mělníku. Od té doby mělnický hrad přešel do rukou šlechty.

1547: Město se zúčastnilo prvního protihabsburského povstání, pročež bylo potrestáno ztrátou majetku, zrušením cechů a dosazením císařského rychtáře.

1643: Město dobyli a vypálili Švédové.

1680 a 1765: Mělník shořel při velkých požárech a následně prošel rozsáhlou barokizací historického jádra, v němž vyrostl kapucínský klášter, radnice a nové měšťanské domy.

1850: Mělník je od tohoto roku až dodnes okresním městem.

1885: Ve městě založena první zahradnická a vinařská škola v Čechách.

1945: Mělník zčásti vybombardovala Rudá armáda, což je znát i na severozápadní straně centrálně umístěného náměstí Míru.

Zajímavosti o městě

Zdejší předrománské hradiště na dominantní vyvýšenině široko daleko se původně jmenovalo Pšov a sídlila zde sv. Ludmila, manželka prvního českého knížete Bořivoje. Ta do města přinesla dlouholetou tradici vinohradnictví.

Historické jádro Mělníka se vypíná na strmém kopci nad soutokem Labe a Vltavy. Své jméno dostal od kamene „mělnícího“ se v říčních vodách.

Město se počínaje českou kněžnou Emmou stalo od začátku 11. století vdovským sídlem manželek českých panovníků.

Přímo pod městským jádrem se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory s radničními sklepy a nejširší studnou v Čechách, která má průměr 4,5 metru.

Vinohradnictví prorůstá městským organismem, jeho jádro obklopuje soustava viničních tratí s typickými viničnými usedlostmi, terasami a hláskami hlídačů hroznů.

Ve městě se natáčel seriál Létající Čestmír i Kleinova hexalogie o básnících.

Největší turistické magnety

Dodnes se z městského opevnění dochovala jediná, Pražská brána (1535) a některé úseky dvojitého pásu mohutných kamenných hradeb.

Původně románský, ale později goticky přestavěný kostel sv. Petra a Pavla z 11. století skrývá jednu z největších kostnic v zemi.

Pozoruhodný renesanční zámek s krásnými sgrafity i arkádami na místě někdejšího románského hradu se dodnes nachází v majetku knížat Lobkowiczů.

Za hradbami stojí barokní kostel sv. Ludmily s dřevěnou zvonicí, a to přesně na místě, kde sv. Ludmila přenocovala po svém pokřtění, když nebyla vpuštěna do města.

Zajímavou kombinací gotiky a baroka je původně gotická radnice (1398), přestavěná v roce 1765. Za jejími barevnými barokními fasádami se skrývá unikátní gotická kaple svaté Barbory.

Výmluvným svědkem barokizace a rekatolizace města je barokní kapucínský klášter s kostelem Čtrnácti svatých pomocníků, ale také opulentní měšťanské domy s výraznými domovními znameními – U modré hvězdy, U zlatého hroznu nebo U černého koníčka.

Dramatickou siluetu městu nad vinicemi dodává neogotická vila Karola z druhé poloviny 19. století.

Slavní mělničtí rodáci

svatá Ludmila, kněžna a světice (*860)
Viktor Dyk, básník a spisovatel (*1877)
Kateřina Winterová, herečka a moderátorka (*1976)
Jitka Čvančarová, herečka (*1978)

Ze slavných ve městě žili

Kamil Hilbert, architekt
Václav Levý, sochař
Jan Palach, student

Celkový pohled na dominantu města – kostel sv. Petra a sv. Pavla
Celkový pohled na neogotickou vilu Karola
Detail luxferové věže na funkcionalistické vile
Klasicizující portál v Tyršově ulici
Moderní budova úřadu práce
Podloubí severovýchodní fronty náměstí Míru
Pohled k Pražské bráně
Radnice se do náměstí Míru otevírá několika oblouky pilířových arkád
Renesanční aranžmá na nádvoří mělnického zámku
Socha císaře Karla IV., který do města přinesl kvalitní vinnou révu z Burgundska
Viniční dům na Vinohradech Karla IV.
Zvonice kostela sv. Ludmily nese vliv lidových motivů