Doksy

(královským městem od roku 1264)

5 100 obyvatel
Liberecký kraj, okres Česká Lípa

Historické milníky

1264: Na místě staršího osídlení vzniká z rozhodnutí krále Přemysla Otakara II. nové královské město, a to za pomoci německých kolonizátorů vedených Konrádem a Hartvíkem z Kravař.

1293: Doksy jsou poprvé zmiňovány v listinných pramenech vydaných krále Václavem II. Přemyslovcem jako důležité strážní místo při obchodní stezce z Prahy do Žitavy.

1367: Král Karel IV. Lucemburský zakládá v sousedství města Velký rybník, pozdější Máchovo jezero.

1426: Doksy, které byly tou dobou zastaveny Zikmundem Lucemburským rodu Berků z Dubé, vyplenili husité.

1588: Doksy ztratily status královského města a stalo se pevnou součástí panství Jana z Vartemberka. V městečku vzniká nový renesanční zámek s rozlehlým parkem jako sídlo panstva.

1622: Zdejší panství je císařem Ferdinandem II. Habsburským zkonfiskována Václavu Berkovi z Dubé a předáno Albrechtovi z Valdštejna k jeho frýdlantskému vévodství.

1634: Po Valdštejnově zavraždění v Chebu propadá vévodský majetek v konfiskacích a přicházejí sem irští Butlerové.

1680: Doksům vládnou až do roku 1945 Valdštejnové.

1750: Město postihl rozsáhlý požár, který jeho většinu zcela zničil.

1800: Mlynář František Wünsche zbudoval na Továrním vrchu kartounku i se čtvrtí pro dělníky nazývanou Malou stranou.

1842: Další požár proměnil třetinu historického jádra města v bezútěšné trosky. Doksy však byly vzápětí opraveny v jednotném klasicizujícím slohu.

1855: Vládnoucí rod Valdštejnů městu věnoval nově vybudovanou zděnou radnici na místě shořelého předchůdce.

1867: Město bylo připojeno na železniční síť.

1928: Na Máchově jezeře je otevřena první veřejná pláž.

1938-1945: Doksy jsou začleněny do německé Třetí říše.

1945: Po skončení druhé světové války je zdejší německé obyvatelstvo odsunuto.

Zajímavosti o městě
Poněkud zvláštní název města je s největší pravděpodobností odvozen od anglického slova „dox“, které znamená „temný“. Nejdříve se tak jmenoval zdejší potok, který protékal místními tmavými a vlhkými rašeliništi. V němčině se však město nazývalo Hirschberg, tedy Jelení Hora. Zdejší německé obyvatelstvo tak městu říkalo podle jelena, kterého má ve svém znaku. Hlavním důvodem českých králů k založení tohoto města byla především stále rostoucí moc zdejšího významného panského rodu Markvarticů, zejména Vartemberků.
Prakticky po celou dobu existence město těží z blízkosti Máchova jezera, díky němuž patří mezi vyhlášená rekreační letoviska. Jeho plocha dosahuje úctyhodných 350 hektarů, a je tak šestou největší vodní plochou v České republice. Vždy bylo využíváno k letnímu koupání dětí i dospělých a od dvacátých let minulého století na něm jezdí pravidelná motorová lodní doprava. V jeho okolí postupně vyrostla řada zajímavých staveb hotelů, ale i přístavišť. V samotném městečku vzniklo i několik výstavných letních vil a fungovaly tu také městské lázně a řada hostinců. I díky své mimořádné pověsti byly Doksy v období první republiky nazývány Severočeskou riviérou.
Doksy jsou známé jako městečko Třeskoprsky z kultovního českého komiksu Čtyřlístek, jehož autorem byl Jaroslav Němeček. Ten literárně přejmenoval i Máchovo jezero na rybník Blaťák. Jeho hrdinům je věnována interaktivní expozice, která dnes sídlí v podkroví dokeského zámku.
S městečkem byl v devatenáctém století propojen velikán české poezie Karel Hynek Mácha. Jeho nejslavnější dílo Máj vzniklo zejména díky inspiraci zdejší krajinou a pověstmi o otcovraždě v bohaté rodině Schifnerů, jíž svědčila barokní socha sv. Prokopa z roku 1771, která dnes stojí před Máchovým památníkem. Často tady pobýval díky svým přátelům z dob studií na pražské filozofické fakultě. V jeho době tu také díky učiteli Janu Karlu Krameriovi v poněmčeném městečku kvetlo národní obrození a vycházely tu Vlastenecké listy. Dnes na význam Máchova pobytu upomíná jednak jeho památník, který je umístěn v budově roubeného Hospitálku. Nedaleko od něho se vyplatí navštívit Máchův park s řadou moderních plastik i citátů z jeho největšího milostného díla. Na břehu Máchova jezera se nachází Jarmilina skála, ze které Máchova hlavní hrdinka ukončila svůj život.

Největší turistické magnety
Procházka historickým jádrem Doks zaujme především poměrně jednotným klasicistním vyzněním jeho pravidelných ulic a centrálního náměstí Republiky s radnicí s hodinovou věží z roku 1855 a zajímavým Mariánským sloupem z roku 1685 od architekta Bernarda Canevalleho.
Zakladatelské doby královského města připomíná především původně gotický kostel sv. Bartoloměje. Ten se však dochoval v raně barokní podobě od italského architekta Bernarda Canevalleho z roku 1638 a v první polovině 18. století byl ještě doplněn o dvě vrcholně barokní kaple, sv. Barbory a sv. Kříže.
Pozoruhodnou roubenou stavbou je ovšem barokní objekt tzv. Hospitálku z roku 1669 se zděným přízemím, v němž se dnes nachází Památník Karla Hynka Máchy. Původně zde Marie Františka z Vrtby nechala zbudovat malý špitál. Později objekt fungoval jako sirotčinec a chudobinec. Kromě přestaveb se mu vyhnuly i oba velké požáry, které postihly jádro města, protože z pochopitelných důvodů nebyl vystavěn přímo v jeho centru. I proto je dochoval jako nejstarší roubená stavba ve městě.
V dolní části historického jádra města se nachází rozlehlý areál původně renesančního zámku Jana z Vartemberka. Jeho rozlehlý anglický park je obehnán vysokou zdí z pískovcových bloků. Mohutná trojkřídlá stavba s vysokou hranolovou věží dominuje městečku a je přístupná veřejnosti. Nacházejí se tu nejen historické expozice, ale také muzeum hraček a Čtyřlístku. Ačkoliv byla upravena barokně a pak později v devatenáctém století, uchovává si svůj ráz významného hlavního sídla hrabat z Valdštejna.
Mimořádně zajímavý architektonický počin představuje budova kina Máj, která byla postavena v letech 1957-63 v brutalistním slohu podle návrhu architekta Karla Hubáčka. Ten je rovněž autorem vysílače na Ještědu.

Ze slavných ve městě žili
Karel Hynek Mácha, básník
Jaroslav Němeček, ilustrátor a autor Čtyřlístku