Dvůr Králové nad Labem

(královským městem od 2. poloviny 13. století, královským věnným městem od roku 1399)

15 200 obyvatel
Královéhradecký kraj, okres Trutnov

Historické milníky

1139: Poprvé díky pobytu knížete Soběslava I. připomínán na místě dnešního města knížecí dvorec.

2. polovina 13. století: Na místě knížecího dvorce Chvojno založil král Přemysl Otakar II. město, které nazval po někdejším dvorci Dvůr.

počátek 14. století: Město bylo opevněno kamennými hradbami.

1340: Král Jan Lucemburský potvrdil Dvoru městská práva a o pět let později město osvobozuje od daní.

1357: Město navštívil při své inspekční cestě císař Karel IV. s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, svým rádcem.

1399: Dvůr se stává královským věnným městem českých královen a mění svůj název na Dvůr Králové. Král Václav IV. město tehdy věnoval své manželce Žofii Bavorské.

1421: Město se bez boje vzdalo husitským vojskům a bylo jimi obsazeno.

1437: Dvůr Králové nad Labem získala královna Barbora Celjská, vdova po Zikmundu Lucemburském.

1450: Město vyhořelo při přepadu slezskými křižáky, kteří byli ovšem obránci přemoženi a uvrženi zaživa do jimi založeného ohně.

1458-1475: Ve městě se zdržuje česká královna Johana z Rožmitálu, manželka krále Jiřího z Poděbrad.

1547: Město se zúčastnilo prvního protihabsburského povstání. Po jeho porážce mu byla dočasně odňata městská privilegia a do čela městské správy dosazen královský rychtář.

1572: Velký požár města, po němž se město na 50 let vylidnilo.

1619: Město finančně podporovalo stavovské povstání proti Ferdinandovi II. Následně bylo potrestáno a jeho obyvatelstvo násilně rekatolizováno.

1646: U Dvora Králové porazila v bitvě císařskou armádu vedenou generálem Montecuccolim vojska švédského generála Wittenberga.

1. polovina 18. století: Ve městě byly zakládány první plátenické manufaktury, které založily pozdější textilní slávu města.

1741: Město poprvé poškodila pruská armáda.

Dvůr Králové osobně navštívila císařovna Marie Terezie, která také rozhodla o přestavbě původně dřevěného kostela Povýšení sv. Kříže.

1756: V rámci sedmileté války město podruhé vyrabovali pruští vojáci.

1859: Do Dvora Králové nad Labem dorazila železnice, která následně podpořila průmyslový rozmach města.

1866: Město bylo potřetí těžce poškozeno průchozím pruským vojskem, tentokrát v rámci prusko-rakouské války. Město bylo po srážce obou armád přeplněno mrtvolami a raněnými, které tu navštívil císař František Josef I.

1926: Město navštívil československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, po kterém bylo následně pojmenováno hlavní náměstí.

1946: Ve městě založena největší zoologická zahrada v Česku, kterou v roce 1989 obohatilo safari.

1990: Historické jádro města se stalo městskou památkovou zónou.

Zajímavosti o městě
Dvůr Králové nad Labem leží v Královédvorské kotlině v Podkrkonoší na horním toku řeky Labe. Vrcholy nad městem tak dosahují bezmála 500 metrů nad mořem.
Městu se kvůli intenzivní textilní výrobě zahrnující zpracování lnu, bavlny a juty začalo již v 19. století přezdívat Český Manchester. Nevyhnuly se mu ale opakované epidemie cholery v letech 1831, 1850 a 1855, které svědčily o nevhodných hygienických podmínkách panujících v rychle se rozvíjejícím průmyslovém městě.
Ve věžní kobce farního kostela sv. Jana Křtitele „objevil“ národní buditel Václav Hanka v roce 1817 Rukopis královédvorský, který se později ukázal být kvalitním podvrhem česky psané středověké literatury. Jeho nález významně povzbudil proces českého národního obrození.
Ve městě se až do současnosti vyrábějí tradiční skleněné vánoční ozdoby, které tu lze také nakoupit.

Největší turistické magnety
Centrem města je náměstí T. G. Masaryka, kolem něhož se nacházejí nejvýznamnější historické budovy městského jádra. Zaujme především původně renesanční radnice z roku 1572 se sgrafitovou omítkou, kterou přestavěli v roce 1833. Ze stejné doby jako radnice pochází i renesanční Čížkův dům. Výraznou dominantu tvoří i secesní objekt městské spořitelny z roku 1910 a dále soubor cenných barokních měšťanských domů z první poloviny 18. století. Vrcholnou barokní stavbou na náměstí je však Bergrův dům šporkovského úředníka z roku 1738 se sochami tří svatých na střešní atice. Dnes se v něm nachází městské muzeum. Ve volné ploše náměstí stojí jednak Mariánský sloup z roku 1753, a jednak secesní socha Záboje s přilehlou kašnou ze začátku 20. století, která upomíná na hrdinu Rukopisu královédvorského.
Z gotického opevnění nezůstala stát ani jedna z původních čtyř městských bran – Horní, Dolní, Hradišťská a Šindelářská. Lze nalézt jen zbytek Horní brány a Šindelářskou věž, která kdysi chránila přilehlou Šindelářskou bránu. Zachovaly se ovšem některé úseky kamenných hradeb, zejména u kostela sv. Jana Křtitele a kolem Horní brány. Válcová Šindelářská věž má výšku 20 metrů a je mírně nakloněná k jihu.
Nejvýznamnější sakrální památkou města je kostel sv. Jana Křtitele, který na konci 14. století z rozhodnutí královny Žofie Bavorské nahradil původní románskou stavbu. Později byl sice barokizován, nicméně v letech 1893-1900 prošel regotizací. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže zafinancovala po roce 1750 osobně císařovna Marie Terezie.
V roce 1867 byl na dnešním náměstí odboje vybudován na památku objevení Rukopisu královédvorského Hankův dům, který dnes slouží jako městské divadlo.
Ve městě se na ploše 64 hektarů nachází největší zoologická zahrada v Čechách, která chová 2 300 druhů zvířat. V částech zoologické zahrady se v létě otevírá safari, kam je možno zajet autem i terénním autobusem, ale je tu také možnost se ubytovat v glampingových stanech. V jejím areálu se však nachází také galerie s obrazy malíře Zdeňka Buriana s pravěkou tématikou.
Nedaleko od města se nachází nejkrásnější česká přehradní nádrž Les Království z roku 1920, postavená ve stylu opožděného německého romantismu s cimbuřím a věžemi a doplněná pod hrází secesní vodní elektrárnou. Míra zdejší dekorativnosti nemá v českých zemích jinde obdobu.

Slavní královédvorští rodáci
Otto Gutfreund, sochař (*1889)
Rudolf Antonín (R. A.) Dvorský, hudební skladatel a zpěvák (*1899)
Josef Rakoncaj, horolezec a fotograf (*1951)
Martin Šonka, akrobatický letec (*1978)

Ze slavných ve městě žili
Václav Hanka, knihovník a objevitel Rukopisu královédvorského
Josef Vágner, ředitel zoologické zahrady a zakladatel afrického safari ve městě