Ostrov

(královským městem od roku 1268)

15 680 obyvatel
Karlovarský kraj, okres Karlovy Vary

Historické milníky

1268: Král Přemysl Otakar II. povyšuje zdejší osadu na královské město, které záhy získává kamenné hradby. Stává se oporou královské moci proti vlivným pánům z Rýzmburka.

1331: Král Jan Lucemburský potvrdil Ostrovu městská práva.

1434: Císař Zikmund Lucemburský uděluje město do zástavy panskému rodu Šliků.

1622: Šlikové o město přicházejí v pobělohorských konfiskacích a jeho novým majitelem se stává vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský. V té době je přestavěn zámek a vybudován rozsáhlý rezidenční areál s piaristickým klášterem.

1655: Ostrov přišel o status královského města a stal se poddanským městem.

1690: Ostrovské panství přechází sňatkem do rukou bádenských markrabat, sídlících v německém Rastattu. Ostrov ztrácí svůj rezidenční charakter.

1795: Město postihl zničující požár.

1871: Ostrov je napojen na železniční síť z Karlových Varů do Prunéřova.

1873: Ve městě je založena proslulá porcelánka Puls.

1938: Město se stává na základě Mnichovské dohody součástí Třetí říše a je odsud vysídleno české obyvatelstvo.

březen 1939: V zámku byl nacisty zřízen první koncentrační tábor na území Československa.

od 1945: V okolí Ostrova se doluje uranová ruda.

1956: Ve městě se vyrábějí trolejbusy pro celý socialistický blok.

1992: Historické jádro města získává status městské památkové zóny.

2006: Končí trolejbusová výroba ve čtvrti Vykmanov.

2019: Pro významné památky hornictví byla rovněž Rudá věž smrti zapsána do seznamu památek UNESCO v rámci přeshraničního hornického regionu Krušnohoří.

Zajímavosti o městě
Ostrov, dříve doplňován dovětkem „nad Ohří“, je druhou největší aglomerací karlovarského okresu, která leží přímo pod nejvyššími partiemi Krušných hor. Své jméno obdržel zřejmě v souvislosti se svoji vyvýšenou polohou nad říčkou Bystřicí, která jím protéká.
Stejně jako nedaleký Jáchymov město nechvalně proslulo poválečnou devastující těžbou uranové rudy. V padesátých letech ve zdejších dolech na samém okraji společnosti a v nelidských podmínkách pracovali političtí vězni. Po této těžké době na okraji města zůstala stát Rudá věž smrti, která kdysi sloužila jako třídírna uranové rudy. Právě tady se odehrávaly nejtěžší manuální nucené práce, navíc prováděné bez ochranných pomůcek proti ozáření. Umístění na práce do této věže se rovnalo rozsudku smrti. Tvořila dominantu pracovního tábora Vykmanov II. Ten byl zrušen až v roce 1956 a od té doby se plných padesát let v areálu vyráběly trolejbusy. Zachráněná věž obdržela své jméno „Rudá“ podle neomítnutých červených cihel i doby teroru krvavých sovětských praktik v tehdejším Československu.
Kdo hledá trochu přírody, může poblíž tzv. Posvátného okrsku ve městě navštívit malou ZOO v moderním ostrovském ekocentru. Žije tu více než 100 druhů drobnějších živočichů včetně plazů nebo hlodavců.

Největší turistické magnety
Ostrov překvapí zejména naprosto unikátním a vzácně uceleným areálem trojice barokních zámků s rozsáhlými parkovými úpravami, který byl v sedmnáctém století považován za osmý div světa. Sídelní město sasko-lauenburských vévodů přímo v centru obohacuje barokní areál městského zámku, někdejšího gotického hradu ze 13. století. Ten je přístupný veřejnosti jako významná barokní architektura, na jejíž podobě se podíleli slavní barokní architekti jako Kryštof Dietzenhofer nebo Giulio Broggio. V dlouhé ose městský zámek doplňuje Palác princů s proslulou Bílou branou a v centrální poloze v parku pak stavba Letohrádku s typickou raně barokní strukturou z let 1673-83. V něm se dnes nachází pobočka karlovarské galerie. Tuto zajímavou centrální stavbu navrhl architekt Abrahám Leuthner.
Z původního gotického městského opevnění zůstala stát jen spodní část Pražské věže a jedna ze dvou bran – Dolní, se dochovala po barokní přestavbě po požáru města v roce 1765. Naopak z Horní brány dnes naleznete jen půdorys vyznačený v městské dlažbě.
Na protáhlém Mírovém náměstí se na místě gotického měšťanského domu ze 14. století nachází původně renesanční radnice z hloubi 16. století. I ji však zasáhl v roce 1795 požár, a tak se jí dotkla nejprve barokní a posléze v roce 1866 i novogotická přestavba. Před radnicí vyrůstá barokní morový sloup z roku 1685. Významnou dominantu historického jádra města tvoří ještě objekt zájezdního hostince U černého orla. Také jeho podobu zasáhla klasicizující přestavba na konci osmnáctého století.
Pro fajnšmekry doporučujeme navštívit ucelenou část města, která byla zbudována v padesátých letech minulého století ve stylu socialistického realismu s četnými reminiscencemi na renesanční architekturu. Špičkový urbanismus té doby je památkově chráněn a dominuje mu budova Domu kultury se dvěma kinosály, která pochází z roku 1955. V něm se každoročně koná Dětský filmový festival Oty Hofmana. Za vidění stojí rovněž vysoké štíty budovy Polikliniky.
Ze sakrálních památek města zaujme zejména hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího. Poměrně skromná stavba pochází z doby počátků osídlení města a vykazuje prvky pozdně románského slohu. Stojí tu jako nejstarší budova města, a to již od roku 1226. Farní kostel sv. Michala v přesunutém jádru města se v původní gotické podobě z druhé poloviny třináctého století nedochoval, protože jej v průběhu 16. a 18. století zasáhly renesanční a barokní přestavby. Zaujme zejména jeho síňové trojlodí s renesančními náhrobky příslušníků panského rodu Šliků.
Památkou, která se doslova zvedla z popela, je raně barokní piaristický klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie a kaplemi sv. Floriána a sv. Anny. Vše tu stojí již od poloviny sedmnáctého století jako památka tvrdé rekatolizace kraje. V prvních dvou desetiletích osmnáctého století areál tohoto tzv. Posvátného okrsku doplnila v dominantní poloze umístěná Einsiedelnská kaple. Vzor této památky s rozevlátým exteriérem a velmi skromným interiérem nacházíme až v dalekém Švýcarsku. Celý tento unikátní areál devastovala dlouhá desetiletí v době komunismu československá lidová armáda. V současnosti je naštěstí již obnoven i s klášterní zahradou.

Slavní ostrovští rodáci
Jáchym Ondřej Šlik, stavovský předák (*1569)
Vilma Cibulková, herečka (*1963)
Horst Siegel, fotbalista (*1969)
Lukáš Bauer, běžkař (*1977)