Pelhřimov
(královským městem od roku 1596)
16 200 obyvatel
kraj Vysočina, okres Pelhřimov
Historické milníky
1144: Tzv. Starý Pelhřimov byl založen jako majetek pražského biskupství kolem kostela sv. Víta.
kolem 1260: Pražský biskup Jan III. z Dražic založil kvůli nedostatku vody nové město Pelhřimov do jeho dnešní polohy a osadil jej německými kolonisty.
1289: Po vypálení města Vítkem z Krumlova byl Pelhřimov znovu vybudován a ohrazen palisádami, které byly v průběhu 14. a 15. století nahrazeny dvojitými kamennými hradbami se šesti baštami.
1422: Město je spravováno husitskými hejtmany.
1434: Po bitvě u Lipan město přešlo do rukou panského rodu Trčků z Lípy a bylo připojeno k Červené Řečici.
1446-1450: Ve městě se konaly zemské sněmy za účasti Jiřího z Poděbrad.
1550-1551: V Pelhřimově vznikl sídelní renesanční zámek Adama z Říčan.
1561: Město vyhořelo a následně došlo k jeho renesanční přestavbě.
1572: Pelhřimov se vykoupil z poddanství.
1596: Císař Rudolf II. Habsburský povýšil Pelhřimov mezi královská města.
1646: Velký požár města odstartoval jeho barokní přestavbu.
1766: Při dalším velkém požáru shořela většina města.
1850: Pelhřimov se stává okresním městem.
1883: Město bylo napojeno na železniční síť a nastává jeho průmyslový rozmach.
1969: V centru města byla vyhlášena městská památková rezervace.
1994: V Pelhřimově založeno Muzeum rekordů a kuriozit.
Zajímavosti o městě
Lidově se městu Pelhřimov říká Pejr. Podle pověstí bylo ovšem pojmenování město odvozeno od jména pražského biskupa Peregrina. Historické jádro města, ležící na řece Bělé, je pro své hodnoty a zachovaný středověký půdorys chráněno jako městská památková rezervace.
Město patří k územně nejrozsáhlejším celkům v České republice, neboť připojením okolních vsí dosáhl jeho správní obvod rozlohy plných 95 km2.
Pelhřimov se od devadesátých let minulého století prezentuje jako město rekordů a kuriozit a od roku 1991 se tu každoročně koná festival Pelhřimov – město rekordů. Jednu z takových kuriozit, nejmenší jezdeckou sochu Tomáše Garrigue Masaryka, nacházíme přímo nad podloubím při náměstí, které je také podle prvního československého prezidenta pojmenováno. Další zajímavé rekordy a kuriozity hledejte přímo v místním Muzeu rekordů a kuriozit. Od něj pak vede Nábřeží rekordů a kuriozit až směrem k Domu dobrých dnů, kde se nacházejí expozice staveb ze sirek, které za 40 let tvůrčího života vytvořil Tomáš Korda z Vrchlabí.
Od sedmnáctého století se ve městě rozvíjela řemesla, zejména soukenictví a tradiční kartáčnictví. Spojené kartáčovny (Spokar) od 19. století reprezentovaly průmyslovou výrobu, která zůstala zachována až do současnosti. Zubní kartáčky i štětce pocházejí obvykle právě odsud.
Ve městě se v roce 1983 natáčel kultovní seriál režiséra Oty Hofmana Návštěvníci.
Největší turistické magnety
Pelhřimovské městské opevnění v podobě dvou pásů hradeb se zachovalo jen v malých úsecích, zato však stojí tři městské brány ze 16. století, Horní Rynárecká brána, Dolní Jihlavská brána a Solná Táborská brána. V Jihlavské bráně, vysoké 36 metrů, se nacházejí expozice Muzea rekordů a kuriozit.
Poměrně nezvyklou stavbou v horní části města u Solné brány je původně renesanční, leč později barokně přestavěný zámek, v němž nejprve sídlila vrchnost. V roce 1596 se ale do budovy přestěhovala radnice a později též soud. V jeho prostorách je od roku 1910 instalováno Muzeum Vysočiny. Samotná Solná brána upozorňuje na to, že přes město vedla z Rakouska solná stezka. Někdejší solnice byla po roce 1882 přestavěna v neorenesančním slohu na městské divadlo.
Většina měšťanských domů v centru města má gotická a renesanční jádra a některé domy si dodnes zachovaly renesanční štíty a sgrafitovou výzdobu. Řeč je zejména o Purkrabském domě čp. 17, který pochází ze druhé poloviny 16. století. Dominantou náměstí pod zámkem je Šrejnarovský dům z roku 1614, který zdobí kosé nárožní věžovité arkýře. Uvnitř najdete nejen expozici strašidel v Pelhřimovském pekle, ale také Síň Lipských, která vzdává hold slavné umělecké rodině Lipských, z nichž pocházeli i bratři Lubomír a Oldřich.
Církevní architekturu v centru města zastupuje především děkanský kostel sv. Bartoloměje, který pochází z hloubi 14. století. Vnější fasády kostela zdobí renesanční sgrafita z roku 1589. V jeho interiéru je rozmístěna křížová cesta od slavného českého sochaře Františka Bílka. Nejstarším kostelem ve městě je však chrám sv. Víta, který tu vznikl již ve 13. století. Dnes má ovšem barokní podobu a poznáte jej podle samostatně stojící hranolové zvonice.
Skutečné architektonické perly ve městě zanechal modernistický architekt Pavel Janák ve stylu kubismu. Fárův dům s kubistickým průčelím (čp. 13) z let 1913-1914 ústí přímo do hlavního náměstí. Ve stejném stylu byla postavena v letech 1912-13 rovněž Drechselova vila (čp. 331) v horních partií města nad historickým jádrem, kterou nechal vystavět zdejší okresní hejtman Jan Drechsler.
Slavní pelhřimovští rodáci
Pavel Janák, architekt (*1882)
Otomar Krejča, režisér (*1921)
Lubomír Lipský, herec (*1923)
Jiří Lír, herec (*1923)
Oldřich Lipský, režisér (*1924)
