Žatec

(královským městem od roku 1265)

19 000 obyvatel
Ústecký kraj, okres Louny

Historické milníky

1004: První historická zmínka o městě s přemyslovským hradištěm, které bylo sídlem údělných knížat.

1265: Žatec byl králem Přemyslem Otakarem II. povýšen mezi královská města.

1419: Město se stává spolu s Plzní, Klatovy, Slaným a Louny a jedním z pěti vyvolených měst, které mělo přestát konec světa. Obdrželo přitom přízvisko město Slunce.

1421: Žatec odrazil obléhání během druhé křižácké výpravy. Do čela nově vzniklého žatecko-lounského svazu se postavil hejtman Jakoubek z Vřesovic.

1618: Město se postavilo na stranu stavovského povstání proti Habsburkům a jeho primátor Maxmilián Hošťálek z Javořice se stal jedním z členů stavovského direktoria.

1621: Žatecký primátor byl po porážce povstání popraven na Staroměstském náměstí v Praze mezi 27 pány.

1680: Po tuhém období rekatolizace město postihly selské bouře, které vyvrcholily popravou sedmi vůdců rebelie.

18. století: Žatec několikrát vyhořel a byl upraven v barokním slohu.

1850: Žatci odebrán status krajského města zrušeného Žateckého kraje.

1879: Žatecký chmel se poprvé exportoval do Ameriky.

1901: Žatecký chmel nově míří do Japonska.

1945: Západní nádraží bombardováno spojeneckými vojsky.

červen 1945: Ve městě se odehrál tzv. postoloprtský masakr v rámci divokého odsunu německých obyvatel kraje.

1960: Město ztratilo status okresního města ve prospěch Loun.

1961: Žatec se stal městskou památkovou rezervací.

2003: Další části širšího historického jádra se staly městskou památkovou zónou.

2023: Zápis Žatce a žatecké chmelařské krajiny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Zajímavosti o městě
Žatec je nejvýznamnějším centrem chmelařství v ČR a dodnes se tu na konci měsíce srpna každoročně na konci sklizně slaví Žatecké slavnosti chmele neboli Dočesná. Kromě chmele se tu však již od 14. století pěstovala také vinná réva, protože okolí města vyniká zvlášť úrodnou půdou, byť jde dodnes o nejsušší oblast v Česku, kudy protéká řeka Ohře. V této době patřil Žatec mezi největší města království, když tu žilo plných 6 000 obyvatel. Pěstování a návazný obchod s chmelem pomohl financovat v průběhu 16. století okázalou renesanční přestavbu města. V devatenáctém a dvacátém století se pak Žatec zařadil spolu s Norimberkem mezi metropole evropského chmelařství. Z té doby pochází zejména secesní stavba sušárny a skladu chmele Vinzenze Zulegera z roku 1913. U náměstí Svobody se nachází také nejmenší chmelnice na světě. Naopak největší muzeum chmele na světě je zdejší Chmelařské muzeum.
Na zahradě Regionálního muzea K. A. Polánka v Husově ulici je umístěn kamenný menhir z pravěkých dob zvaný Zakletá dívka, který původně stával při cestě z Březnic do Malnic. V muzeu je také sbírka poštovních známek s chmelařskou tématikou.
Městské jádro bylo odjakživa fotogenické, a tak lákalo filmaře. Točil se tu seriál Nemocnice na kraji města nebo Já, Mattoni, ale také kultovní české filmy Starci na chmelu nebo Holky z porcelánu.
U Žatce nechali nacisté vystavět v době druhé světové války dodnes sloužící vojenské letiště, na kterém se údajně měly testovat různé zázračné německé zbraně.

Největší turistické magnety
Původní sídelní hrad Přemyslovců se do dnešních dní bohužel nedochoval až na původně gotickou věž upravenou na vodárnu. Ta je dnes součástí nového pivovaru. Z pevných kamenných románských hradeb zůstalo stát torzo kolem západní strany náměstí Svobody, zato poměrně celistvě zůstala stát pozdně gotická parkánová hradba z druhé poloviny 15. století, včetně tzv. Husitské bašty. Z městských bran lze obdivovat regotizovanou Kněžskou bránu a Libočanskou branku z doby přelomu 13. a 14. století.
Kolem protáhlého hlavního náměstí se nachází celá řada měšťanských domů s gotickými a renesančními jádry a povětšinou již barokními fasádami. Některé domy si zachovaly podloubí, ale především v podzemí několikapodlažní sklepy. Zajímavou dominantou náměstí je výrazná barokizovaná radnice s mohutnou pětipatrovou hranolovou věží. V jejím přízemí zůstala zachována gotická žebrová klenba z původní stavby. Zásadně však byla přestavěna v letech 1788-9 v pozdně barokním slohu. Po odstoupení Sudet Říši nicméně sloužila jako nechvalně proslulé sídlo gestapa. Uprostřed náměstí vyrůstá poměrně ojediněle obláčkově ztvárněný sloup Nejsvětější Trojice z roku 1713 s bohatou sochařskou výzdobou. Je vysoký plných dvacet metrů a má spojovat Zemi s nebesy.
Jedním z nejstarších zachovaných měšťanských domů s gotickým jádrem je nedávnou zrekonstruovaný Mederův dům, který si může každý prohlédnouti zevnitř. Zajímavou památkou je i renesanční sladovna, která je jednou z nejstarších dochovaných budov svého druhu u nás z let 1573-4. Dnes je v ní galerie.
V děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie jsou k vidění pozůstatky někdejší románské baziliky z 11. století i architektonické části z doby gotiky. Když kostel v roce 1738 při požáru města vyhořel, byl upraven v barokním slohu, a tak se dochoval dodnes. Ve vstupním průčelí mu dominují vysoké hranolové věže, snad podle projektu barokního architekta Pavla Ignáce Bayera. Oproti tomu interiér kostela je neogotický z druhé poloviny 19. století. Kromě dalších kostelů ve městě stojí také židovská synagoga v maurském stylu z let 1871-3 se dvěma věžemi v průčelí. Ta sice v roce 1938 vyhořela při nechvalně proslulé Křišťálové noci, ale byla kvůli strachu ze šíření požáru nakonec uhašena a zachována.
Pěkně opraven byl i areál kapucínského kláštera, dnes komunitního centra s expozicí robotiky a s přilehlou klášterní zahradou, která je úžasnou oázou klidu v centru města s ptačími voliérami a historickou tyčovou chmelnicí.
Skvělou atrakcí je však hypermoderní objekt Chrámu chmele a piva z let 2009-12 v bývalých chmelařských skladech. Tento moderní stánek interaktivního muzejnictví jistě přispěl i k tomu, že Žatec a krajina žateckého chmele byly zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO. Můžete tu vyšplhat i na vyhlídkovou skleněnou věž nazvanou Chmelový maják nebo obdivovat venku umístěný Chmelový orloj.

Slavní žatečtí rodáci
Maxmilián Hošťálek z Javořice, stavovský politik a primátor (*1564)
Maria Treben, bylinkářka (*1907)
Petr Kotvald, zpěvák (*1959)
Jan Svěrák, režisér (*1965)