Tábor

(královským městem od roku 1437)

34 350 obyvatel
Jihočeský kraj, okres Tábor

Historické milníky

1270: Král Přemysl Otakar II. zakládá královské město Hradiště.

1277: Město Hradiště s hradem bylo vypáleno Vítkovci. Na jeho místě si rod Sezimů z Ústí zabral a dostavěl nový hrad Kotnov.

1420: Na místě zřícenin Hradiště začali živelně přicházející husité zakládat nové město nazvané podle biblické hory Tábor. Po vypálení blízkého Sezimova Ústí sem přemístili i jeho obyvatele.

1420: Po bitvě u Sudoměře k městu přitáhl Jan Žižka z Trocnova, který se stal táborským hejtmanem. Ve městě byla založena rovnostářská republika, kterou spravovali čtyři vojenští hejtmané.

1437: Král Zikmund Lucemburský přiznal Táboru status královského města, a to mohlo zbudovat kamenné hradby a zahájit výstavbu výstavnějších kamenných domů měšťanů.

1452: Konec husitské doby v Táboře a vlády 4 hejtmanů znamenalo podvolení se králi Jiřímu z Poděbrad, když oblehl město. Poslední duchovní vůdce Mikuláš Biskupec z Pelhřimova byl následně uvržen do vězení.

1492: Pod městským jádrem založen rybník Jordán jako nádrž na pitnou vodu pro město.

1532 a 1599: Městem prošly zničující požáry, jimž padla za oběť řada domů, ale i hrad Kotnov.

1547: Tábor byl potrestán za účast v prvním protihabsburském odboji konfiskací pozemkového majetku.

1619: Město se celý rok bránilo obléhání císařskou armádou.

1639: V průběhu třicetileté války město vypálili a vyrabovali Švédové.

1741: Francouzsko-bavorské obléhání města, které bylo tou dobou vojenskou pevností.

1744: Tábor oblehla a dobyla pruská armáda.

1862: Založeno první výhradně české reálné gymnázium v českých zemích.

1871: Do Tábora byla dovedena železnice.

1903: Pod vedením Františka Křižíka zprovozněna první elektrifikovaná železnice v Rakousko-Uhersku z Tábora do Bechyně.

1918: První prezident T. G. Masaryk při cestě z exilu promluvil k lidovému shromáždění na táborském nádraží.

1942: Za heydrichiády se Tábor stal jedním z center pomsty nacistů na českém obyvatelstvu s řadou poprav nevinných lidí. Tehdy tu přišlo o život 156 lidí.

1961: Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Zajímavosti o městě
Tábor patří mezi jedno z architektonicky nejcennějších českých královských měst, v jehož jádře navíc velmi dobře funguje místní komunita nadšených lidí, a tak tu není nouze o četné kulturní akce, mnohdy velmi spontánní.
Tábor, dnes druhé největší jihočeské město, bylo založeno jako vyvolené sídliště pro příznivce husitského reformního hnutí. Ve středověku se stalo předobrazem ideálního města, v němž byly odbourávány sociální nerovnosti a zavedena beztřídní společnost, která se řídila jen Božími zákony. Cennosti obyvatel se vybíraly do společných kádí, z nichž byly posléze přerozdělovány podle identifikovaných potřeb. Tak se tu ovšem hospodařilo jen půl roku. Tábor se okamžitě stal hlavním centrem husitského hnutí v Čechách. Město bylo zprvu ohrazeno dřevěnými palisádami a hliněnými valy, teprve po povýšení na mezi královská města je nahradily pevnější kamenné hradby. Jeho název má biblický předobraz v izraelské hoře stejně jako původ obecného názvu pro jakékoliv ležení – tábor, ostatně stejně jako název rybníka Jordán, který je názvem důležité řeky ve Svaté zemi. V památce na husitskou dobu zdobí ústřední část Žižkova náměstí plastika táborského hejtmana Jana Žižky z Trocnova od sochaře Josefa Strachovského z roku 1884. Husův pomník od sochaře Františka Bílka z roku 1928 zase najdeme v Husových sadech.
Pod historickým jádrem se zachovala unikátní podzemní síť propojených sklepů a chodeb, která v dobách častých obléhání sloužila jako místo úkrytu pro lidi i jejich cennosti. Dodnes je v rámci prohlídky zdejšího husitského muzea možné navštívit 650 metrů takových podzemních chodeb a sklepů nazývaných lochy z 15. a 16. století.
Naprosto unikátní je táborský systém zásobování vodou z rybníka Jordán, který v částech pochází již z konce 15. století. Voda se čerpala neuvěřitelných 32 metrů vysoko do Vodárenské věže v táborské pevnosti a z ní byla rozváděna dřevěným potrubím do sedmi městských kašen. Samotný rybník Jordán má rozlohu 51 hektarů a je nejstarší vodní nádrží v celé střední Evropě. Přebytečná voda z něj přepadá do Jordánského vodopádu, který měří 18 metrů.
V městském jádru Tábora kupodivu skoro nenajdete barokní budovy, protože většina domů zůstala zachována v původním stavu z dob gotiky a zejména renesance. Tím více překvapí neuvěřitelně zdobná barokní stavba mariánského poutního kostela v Klokotech z let 1701-1730, který se nachází již za městskými hradbami na návrší za údolím řeky Lužnice, jež obtéká historické jádro Tábora.
Zdejší neorenesanční divadlo Oskara Nedbala z roku 1887 je technicky výjimečné dvoupolohovým uspořádáním dvou hledišť, které jsou natočeny ze dvou stran směrem k centrálnímu jevišti. Byla zde vybudována při zásadní rekonstrukci divadla v roce 1967.
K návštěvě města láká i zdejší muzeum čokolády a marcipánu, v němž stojí čokoládová socha hokejisty Jaromíra Jágra.
Tábor má v městské části Větrovy také nejmladší zoologickou zahradu v Česku, která je v jižních Čechách největší a zaměřuje se na chov zubra evropského, medvědů a papoušků.

Největší turistické magnety
Kolem historického jádra Tábora se zachovaly části složitého dvoupásového kamenného opevnění města, které bylo dokončeno do roku 1440. Oba pásy hradeb nedobytné husitské  pevnosti byly zpevněny baštami a věžemi, z nichž se nejlépe dochovaly Žižkova a také Soukenická bašta. Vyspělost obranného systému města, který se stal příkladem pro jiná města, dokládá vetknutí třech nižších polygonálních bašt do vnitřní parkánové hradby. Ty totiž umožňovaly efektivní boční palbu do prostoru mezi hradbami. Z městských hradeb se zachovala pouze jediná – Bechyňská brána při pozůstatcích městského hradu Kotnova. Původně gotická stavba byla v průběhu 19. století regotizována, zatímco Pražská i Nová brána byly v tomtéž století rozebrány.
Z prastarého hradu Kotnova zbyla prakticky jen válcová věž s ochozem, která je dnes rozhlednou. Hrad byl totiž postupně rozebrán a nakonec na samém konci 18. století přestavěn na pivovar.
Pozoruhodně vypadá zejména mohutná radnice s pozdně gotickým jádrem z let 1440 až 1516, která byla romanticky přestavěna v průběhu 19. století architektem Josefem Niklasem. Do ústředního Žižkova náměstí ji zdobí trojice vysokých stupňovitých štítů a v jejím interiéru sídlí dobře vybavené Husitské muzeum. Uvnitř se nachází jezdecká socha Jana Žižky a také druhá největší gotická prostora v Čechách po Vladislavském sále na Pražském hradě, která zaujímá úctyhodných 250 m². Tento sál je opatřen vynikající síťovou klenbou. Přilehlá hranolová věž radnice vrcholí unikátním 24-hodinovým ciferníkem s jedinou ručičkou.
Výraznou sakrální stavbou města je pozdně gotický kostel Proměnění Páně na hoře Tábor s nejvyšší věží v jižních Čechách, která měří téměř 78 metrů. Byl postaven na přelomu 15. a 16. století, ale později doplněn dodnes zachovanými renesančními štíty, jinak pro českou kostelní architekturu vzácně dochovanými. Před ním stojí barokní socha Piety se svatým Florianem a sv. Donátem, oběma pocházejícími z vynikající sochařské dílny Františka Ignáce Platzera.
Renesanci i pozdní gotiku ve městě reprezentuje řada měšťanských domů, především tzv. Kostnický dům, který spoluvlastní partnerské město Kostnice, Lichvicovský, Škochův nebo Ctiborův dům na Žižkově náměstí, vesměs pocházející z 15. století, ale později renesančně přestavěné. Renesančně je upravena i Vodárenská věž s obloučkovými štíty z roku 1502 a také Rolandova kašna na Žižkově náměstí z roku 1568.
Jedinou ucelenou barokní stavbou v hradním okruhu je augustiniánský klášter, který po porážce druhého stavovského povstání sloužil jako centrum rekatolizace obyvatelstva. Stavba pochází z let 1642-1666 a jejím autorem byl italský architekt Antonio de Alfieri. Po zrušení kláštera za císaře Josefa II. budova sloužila jako věznice, v níž se v roce 1923 konala první poprava v samostatném Československu. Dnes celý areál slouží jako galerie Ambit a kulturní centrum.
Pozoruhodnou stavbou neorenesance je kromě divadla Oskara Nedbala především reprezentativní kulturní dům Střelnice z let 1894-5, který byl vybudován jako spolkový dům, zejména pro spolek střelců.
Pěknou secesní památku představuje Bílkova vila Mária z roku 1901, kterou jako navrhl slavný sochař František Bílek v inspiraci pařížsko-bruselskou secesí. Na fasádách vily často opakuje motiv vosích hlav.

Slavní táborští rodáci
Oskar Nedbal, skladatel a dirigent (*1874)
Jan Schmid, dramatik, šéf divadla Ypsilon (*1936)
Jiří Hrzán, herec (*1939)
Jiří Datel Novotný, herec (*1944)
Zdeněk Rytíř, textař (*1944)
Miroslav Kalousek, politik (*1960)
Petra Nesvačilová, herečka (*1985)

Ze slavných ve městě žili
Jan Žižka z Trocnova, husitský vojevůdce
Prokop Holý, husitský vojevůdce
Jan Roháč z Dubé, husitský vojevůdce
August Sedláček, kastelolog