Rokycany

(královským městem od roku 1584)

14 400 obyvatel
Plzeňský kraj, okres Rokycany

Historické milníky

1110: Na místě současných Rokycan existoval dvorec pražských biskupů, na kterém se potkal český kníže Vladislav I. Přemyslovec s německým králem Jindřichem V.

1290: Bylo dobudováno městské opevnění pražským biskupem Tobiášem z Bechyně.

1399: Rokycany byly opevněny a povýšeny na město.

15. stol.: Ve městě byl založen sídelní a obranný hrad pražských arcibiskupů, z něhož se dodnes nic nedochovalo.

1547: Rokycany zůstaly v prvním stavovském odboji proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému loajální, za což jim byl polepšen městský znak.

1584: Rokycany byly zařazeny mezi česká královská města.

začátek 18. století: Ve městě a jeho okolí se rozvíjí těžba železné rudy a její zpracování.

1639-42: Období neustálého švédského plenění města, které skončilo krutým decimováním Madlonova pluku císařskými za to, že údajně zavinil porážku v bitvě u Breitenfeldu.

1757: Na město těžce dolehl rozsáhlý požár, po kterém začala jeho barokní obnova.

1784: Rokycany shořely při dalším velkém požáru.

1897: Provoz zahájila první rokycanská slévárna.

1945: Rokycany osvobodila americká armáda a byl zde zadržen válečný zločinec K. H. Frank.

1992: Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.

2002: Velká povodeň na Klabavě způsobila ve městě značné škody.

2006: Rokycany znovu poškodila blesková povodeň na říčce Klabavě.

Zajímavosti o městě
Dnešní Rokycany vznikly při brodu přes řeku na důležité obchodní cestě z Prahy do Plzně a dále do Bavorska. Zdejší nerostné bohatství na železnou rudu podmínilo obrovský hospodářský rozkvět města na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století. V údolí Klabavy vznikl čtvrtý největší tovární provoz na Plzeňsku, jenž zpracovával místní železnou rudu. O sto let později se průmyslová výrobna rozrostla o slévárnu a v roce 1909 i o válcovny, takže město tou dobou vynikalo těžkým průmyslem. K rozmachu zdejší průmyslové výroby ovšem přispělo i připojení na rakouskou železniční síť. Bohužel již jen z historie známe značku Favorit pro sportovní jízdní kola, která se zde dlouhou dobu vyráběla.
Název města se odvozuje od „rokytí“, což je staročeské pojmenování pro nízké vrbové porosty, kterého bylo na okolních zamokřených loukách poblíž nově zakládaného města jistě značné množství.
V dnešním Muzeu dr. Horáka v Rokycanech se nachází nejbohatší česká sbírka zkamenělin v České republice, takže rozhodně stojí za návštěvu. Sbírka vznikala zejména díky těžbě železné rudy v okolních oblastech Podbrdska a Brd. Rovněž k historii místního železářství tu naleznete celou řadu zajímavých exponátů. Zajímavostí muzea je skutečnost, že v jeho zdech zůstaly zachovány zbytky zdí někdejšího rokycanského hradu.

Největší turistické magnety
Rokycany bývaly obehnány mohutnými kamennými hradbami, z nichž se však do současnosti dochovala jen torza ze 14. století. Nejpěknější je dochovaná gotická poloválcová bašta v Třebízského ulici, na níž navazuje dochovaný pás městských hradeb.
V samotném jádru města zaujmou dvě jeho nejvýraznější dominanty. Původně gotický kostel Panny Marie Sněžné byl důkladně barokně přestavěn po velkém požáru města v letech 1784-88, a to podle plánů architekta Ignáce Jana Palliardiho. Pamatuje však i slavné setkání mezi římským králem Jindřichem V. a českým knížetem Vladislavem I. Přemyslovcem v roce 1110. Jeho věž je však mladší a vznikala již v tehdy moderním klasicistním slohu, čímž je v našich poměrech unikátní. Opodál kostela vyrůstá monumentální objekt radnice, která vznikala ve stejné době jako kostel, tedy v době pozdního baroka. Hned v letech 1802-10 byla ovšem klasicistně přestavěna a rozšířena podle plánů slavného italského architekta Ignáce Aloise Palliardiho. V obřadní síni radnice se střeží nejcennější umělecký kousek ve městě, jímž je obraz Alfonse Muchy, nazvaný Basilejský koncil se sklání před Janem Rokycanou. Náměstí před radnicí zdobí historizující kašna z roku 1827 a v jeho průčelí pozorný návštěvník objeví i plastiku od Olbrama Zoubka z roku 2008, která nese název Vítejte v Rokycanech.
Pokud se vnoříte hlouběji do uliček města, objevíte i další zajímavé budovy, jako jsou někdejší gotické masné krámy z roku 1460, které ovšem svoji současnou podobu dostaly až v polovině 19. století. Asi nejhezčím domem v centru Rokycan je rokoková stavba Dumetovského domu. Jeho původní renesanční podobu z roku 1517 z dob jeho zakladatele Vavřince Dumeta ovšem zakryly úpravy ze samého konce osmnáctého století, které mu daly až rozverný ráz.
Již za hradbami lze navštívit pozdně renesanční hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, který byl zbudován za pouhých šest let v letech 1609-15, aby byl v roce 1624 s celým městem násilně rekatolizován. Zajímavostí na kruté divadlo je rovněž pomník Madlonova pluku nad společným hrobem, kterému se přezdívá Černý kříž. Právě tady leží pochován každý desátý vojín, který byl z důvodů údajně zaviněné porážky císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu zastřelen v rámci trestu decimování. Všichni důstojníci téhož pluku tu také byli sťati.

Slavní rokycanští rodáci
Jan Rokycana, pražský arcibiskup a kazatel (*1397)
Jiří Stříbrný, československý politik, odbojář a ministr (*1880)
Jan Mikolášek, léčitel (*1889)
Čestmír Řanda, herec (*1923)
Jana Preissová, herečka (*1948)
Věra Bílá, zpěvačka (*1954)
Jiří Pehe, politolog (*1955)
Irena Budweiserová, zpěvačka (*1957)
Tomáš Petříček, politik (*1981)

Ze slavných ve městě žili
Bedřich Smetana, hudební skladatel