Rakovník

(královským městem od roku 1588)

16 000 obyvatel
Středočeský kraj, okres Rakovník

Historické milníky

1252: První zmínka o vsi Rokytnu, příslušenství křivoklátského hradu.

1286: Král Václav II. povýšil Rakovník na město.

1460: Ve městě založen první pivovar s nejlepším pivem v Čechách.

1471: Město obdrželo od krále Jiřího z Poděbrad právo na výstavbu opevnění.

1588: Císař Rudolf II. udělil Rakovníku práva svobodného královského města.

1620: U města se střetla stavovská armáda Kristiána z Anhaltu s bavorskou armádou vedenou Maxmiliánem Bavorským.

1636: Město za třicetileté války vyhořelo.

1658: V severní části města, která patřila Schwarzenbergům, vzniklo židovské ghetto.

2. polovina 17. století: Rakovník postihla morová epidemie a vzápětí i povodeň.

1733-1772: Rakovník postupně postihly čtyři velké požáry (další v letech 1751 a 1753), které jej uvrhly do hospodářské stagnace.

1741: Francouzská okupace města.

1833: Ve městě otevřena první reálná škola v českých zemích.

1837: Zbořeny dvě ze čtyř bran ve městě – Svatojilská a Lubenská.

1865: Rakovník se stává okresním městem.

1871: Rakovník byl propojen železnicí prostřednictvím Buštěhradské dráhy, díky čemuž se rozvíjí těžba černého uhlí, výroba keramiky, hlavně dlaždiček RAKO (1883) i mýdla (Ottova mydlárna, 1875).

Zajímavosti o městě
Rakovník je tradičním centrem chmelařství a pivovarnictví. Pivo se tu vaří dodnes v pivovaru, který tu byl založen roku 1867.
Pojmenování města bylo podle pověsti odvozeno od raků, které měla vařit v době hladomoru matka svým dětem k jídlu, přestože se tradovalo, že jsou jedovatí. Když se rozkřiklo, že děti po jejich požití nezemřely, nastěhovali se sem lidé a založili město. Skutečnost je však prozaičtější, když název města vznikl od rákosin. Symbol raka má ale město jak ve znaku, tak na praporu.
V roce 1755 na Husově náměstí kázal fanatický jezuita Koniáš.
I dnes je Rakovník okresním městem, centrem nejzápadnějšího okresu Středočeského kraje. Za branami města začíná chráněná krajinná oblast Křivoklátsko.

Největší turistické magnety
Z původních čtyř bran do města se dochovaly dvě velice pohledné stavby. Nejkrásnější gotickou branou v Čechách je Pražská brána z roku 1516. Mladší je Vysoká brána z let 1519-1524, která dnes slouží jako vyhlídka na historickou část města, protože stojí v horní části nad městem.
V severní části historického jádra se zachovalo torzo židovského města, v němž stojí jednak renesanční Samsonův dům se sgrafitovými freskami, a jednak také barokní synagoga z roku 1763. V té se dnes nachází Rabasova galerie. Za návštěvu stojí ale také poslední roubenka ve městě, tzv. Lechnýřovna.
Uprostřed historického jádra se rozkládá ulicovitě řešené Husovo náměstí, které na délku měří 400 metrů. Jemu na jižní straně dominuje barokní radnice s věží z let 1734-8 a uprostřed něho stojí barokní Mariánský sloup z let 1749-50. Podél náměstí je zachována řada domů s gotickými a renesančními jádry, často však již s barokními průčelími.
Na západní straně náměstí stojí církevní areál tvořený gotickým chrámem sv. Bartoloměje z přelomu 15. a 16. století, osaměle stojící pozdně gotickou zvonicí s dřevěnou nástavbou. Uvnitř kostela je unikátní kazatelna od Matyáše Rejska z roku 1504 ve tvaru šestibokého kalicha. Chrám byl regotizován Josefem Mockerem v 19. století. Sakrální okrsek doplňuje barokní dům cisterciáků, v němž je možné navštívit Muzeum T. G. Masaryka.
Nejstarší kostelík sv. Jiljí, který pamatuje předchůdce Rakovníka – osadu Rokytno, stojí na východním okraji města. Je vystavěn v rané gotice.

Slavní rakovničtí rodáci
Miloslav Ransdorf, český komunistický politik (*1953)
Václav Upír Krejčí, český bavič (*1955)
Tomáš Kaberle, český hokejista (*1978)
Veronika Khek Kubařová, česká herečka (*1987)

Slavní, kteří pobývali ve městě:
Zimund Winter, český historik, spisovatel a pedagog
Václav Rabas, český malíř
Zdeněk Štěpánek, český herec