Nový Knín

(královským horním městem od roku 1461)

2 150 obyvatel
Středočeský kraj, okres Příbram

Historické milníky

kolem 1321: Vznik hornického městečka kolem nalezišť zlata.

1341: V Kníně pobýval král Jan Lucemburský.

1419: Knínští občané poskytli úkryt třem stovkám husitům putujících na shromáždění do Prahy, které přepadl Petr ze Švamberka.

1424: Husité nechali zasypat doly. Později městečko vyhořelo.

1445: První velká povodeň ve městě.

1461: Knín se za krále Jiřího z Poděbrad stává královským horním městem, když ve městě vrcholí těžba zlata.

1545: Městečko se prvně zmiňuje jako Nový Knín.

1588: Nový Knín postihla povodeň, která strhla most přes Kocábu.

1593: Velký požár města.

1639: Švédská armáda generála Banéra vtrhla do města, která jej vypálila a vydrancovala, zpustla většina města a hornická činnost zcela zanikla.

1776: Ve městě na popud císařovny Marie Terezie byla zřízena včelařská škola.

1990: Historické jádro města se stává městskou památkovou zónou.

Zajímavosti o městě
Nový Knín leží na zlatonosné řece Kocábě ve svažitých kopcích hlubokého údolí, jak to bývá typické pro horní města. Svažité je rovněž náměstí Jiřího z Poděbrad s dominantně postavenou radnicí.
Ačkoliv naproti Novému Knínu stojí na návrší Starý Knín, je sporné, které z obou osídlení je starší, protože farní kostel sv. Mikuláše stál již v době románské. Listinami je však doloženo, že na královském dvorci ve Starém Kníně již roku 1186 jednala přemyslovská knížata Bedřich a Konrád II. Otou o sjednocení Čech s Moravou. Na místě dvorce, na němž pobýval dvakrát ještě král Přemysl Otakar II., patrně dnes stojí novoknínské náměstí Jiřího z Poděbrad. Podle této teorie tedy Nový Knín vznikl na místě královského dvorce, zatímco Starý Knín se vyvinul z tržní zástavby naproti dvorci. Tomu by odpovídalo i umístění románského kostela sv. Mikuláše, jenž původně sloužil panovníkům jako součást dvorce.
Příčinou a důvodem existence města Nového Knína byla těžba zlata, které se tu místní věnovali až do doby třicetileté války. Později se objevilo několik pokusů o její obnovu, které ovšem již nikdy nebyly úspěšné. Za celou dobu horního podnikání zde bylo údajně vytěženo asi 50 kilogramů zlata. Lokaci nejbohatších kamlovských dolů se pro rychlý úpadek podařilo znovuobjevit až ve dvacátých letech minulého století. Poslední pokusná těžba se tu prováděla do roku 1957. Důlní díla nejsou přístupná veřejnosti.
Baťové chtěli ve třicátých letech 20. století postavit v Novém Kníně obuvnickou továrnu, ale pro odpor majitelů vyhlédnutých pozemků z tohoto projektu sešlo a ten byl realizován ve Zruči nad Sázavou.
Ve městě se natáčely v roce 1977 některé scény českého filmu Ať žijí duchové.

Největší turistické magnety
Na hlavním náměstí se nacházejí nejhezčí stavby města. V první řadě tu stojí barokní radnice z druhé poloviny 17. století. Pochopitelně tu vyrůstá rovněž budova mincovny, původně renesanční stavba z 16. století, později barokně a klasicistně přestavěná. V ní se dnes nachází Muzeum zlata.
Objekt bývalé včelařské školy našel své sídlo v barokním domě čp. 9 zvaným Na Salaši, který pochází z roku 1776.
Uprostřed náměstí stojí kašna z roku 1837 a v dolní části náměstí též farní kostel sv. Mikuláše. Tato původně románská stavba z hloubi 12. století byla upravena teprve v pozdní gotice a následně i barokně.
Při procházce města však na mnoha místech zaujmou měšťanské domy s barokními štíty ž lidového vyznění. Barokní půvab města podtrhuje rovněž vodní mlýn Krcál z roku 1792 na Voznickém potoce.
Z novějších památek zaujme hlavně Sokolovna z let 1927-8, postavená podle projektu architekta Františka Krásného.

Ze slavných ve městě pobývali
Přemysl Otakar II., český král
Jan Lucemburský, český král
Dominik Hašek, hokejista