Nový Bydžov
(královským věnným městem od roku 1569)
7 200 obyvatel
Královéhradecký kraj, okres Hradec Králové
Historické milníky
1305: Nový Bydžov je poprvé připomínán v listině krále Václava II., když byl předtím založen králem Přemyslem Otakarem II.
1325–1567: Nový Bydžov ztratil za krále Jana Lucemburského status královského města a spravovaly jej přední šlechtické rody, konkrétně Vartenberkové do roku 1516 a poté Pernštejnové.
1420: Nový Bydžov za husitských bouří zcela vyhořel. V té době také zpustl vypleněný minoritský klášter, na jehož místě se později usadili Židé.
1548: Císař Ferdinand I. město předal Valdštejnům.
1567: Město získává král Maxmilián II. Habsburský.
1569: Nový Bydžov se stal královským věnným městem.
1621: Za účast ve stavovském povstání bylo město potrestáno konfiskací pozemkového majetku a dočasnou vnucenou správou královského rychtáře.
1633–1634: Město bylo dvakrát do základů vypáleno saskými vojsky. Tři čtvrtiny města se změnila v trosky a zůstalo tu jen deset obyvatel. Následná dlouhá obnova města byla podpořena rozvojem zdejšího pivovarnictví.
1639: Nový Bydžov vyplenila švédská armáda generála Banéra.
1750: Ve městě založena tradice tzv. studentských merend jako dvoudenních slavností na konci letních prázdnin.
1751–1850: Nový Bydžov se stává krajským městem. Sídlem kraje však zůstal jen do roku 1784, kdy jej nahradil Jičín.
1817: Většina dřevěných domů ve městě shořela při velkém požáru a následně došlo k rozebrání hradeb i s branami a baštami na stavební materiál.
1820: Ve městě byla založena koželužna.
1870: Nový Bydžov byl připojen na železniční síť.
1926: Město navštívil prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
1990: Historické jádro města se stalo městskou památkovou zónou.
Zajímavosti o městě
Nový Bydžov byl založen v široké nivě řeky Cidliny jako zcela nové město králem Přemyslem Otakarem II., protože dnešní předchůdce města – Starý Bydžov, ležel příliš daleko od řeky Cidliny. Město kvůli tomu muselo být poměrně důkladně opevněno hradbami. Dostatek prostoru však umožnil, že Nový Bydžov byl unikátně zbudován na zcela pravidelném půdorysu s poměrně velkým ústředním čtvercovým náměstím. Ve střední Evropě se jedná o raritu, kterou doplňoval systém pravidelně organizovaných předměstí. Svým způsobem jde již o předobraz renesančního urbanismu.
Z někdejšího gotického opevnění se dochovaly jen malé pozůstatky příkopu a valů, zejména na jihozápadní straně městského jádra. Z obou gotických městských bran nezbyla ani jedna. Obě – Metličanská a Starobydžovská, byly rozebrány po velkém požáru ve čtyřicátých letech 19. století, protože bylo potřeba stavebního materiálu na obnovu města. Většina zdejších dřevěných a roubených měšťanských domů byla rozebrána nebo zbořena ve druhé polovině 19. století a znovu po druhé světové válce.
Ve městě žila poměrně početná židovská menšina, po níž se tu zachovala historizující synagoga ze začátku minulého století. Od roku 1947 slouží jako modlitebna českých bratří. Druhou významnou památkou na židovské osídlení je třetí nejstarší a druhý největší židovský hřbitov v českých zemích s téměř 1 500 náhrobky na ploše půl hektaru. Byl založen již kolem roku 1520 a zájemci si jej mohou sami prohlédnout, když si vypůjčí klíče v městském muzeu na hlavním náměstí.
Největší turistické magnety
Dominantou ústředního náměstí je velmi výrazný objekt neogotické radnice z let 1863–65 s cimbuřím a věžičkami. V jejím průjezdu je umístěna gotická plastika hlavy mnicha z bývalého minoritského kláštera. Uprostřed náměstí stojí barokní mariánský sloup z roku 1716, který tu byl postaven jako poděkování za odeznění morové epidemie.
Nejstarší stavbou ve městě je farní kostel svatého Vavřince ze 14. století. Jeho současnou podobu však zásadně ovlivnila barokní přestavba realizovaná ve druhé polovině 17. století. Naopak cihlový hřbitovní kostel Sedmibolestné Matky Boží pochází až z poloviny devatenáctého století podle plánů architekta Josefa Mockera.
Z období historismu se ve městě zachovala budova Okresního domu z roku 1899 od architekta Jana Vejrycha. V secesním objektu spořitelny z let 1905–7 od téhož architekta se dnes nachází Městské muzeum. V rámci prohlídky muzea je možno si prohlédnout malované vitráže slunečního atria, ale také dvojici obrazů od Petra Brandla nebo zcela unikátně zachovanou husitskou houfnici.
Zajímavou rokokovou budovou je Doležalovský dvorec z konce 18. století, který reprezentuje jediný zachovaný předměstský dvorec s výraznou barokní branou.
Slavní bydžovští rodáci
Marek Bydžovský z Florentina, astronom a matematik (*1540)
Josef Němec, manžel spisovatelky Boženy Němcové (*1805)
Alois Turek, architekt (*1810)
Ze slavných ve městě žili
Božena Němcová, spisovatelka
