Mladá Boleslav

(královským městem od roku 1600)

43 000 obyvatel
Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav

Historické milníky

kolem 950: Na skalnatém ostrohu založen dřevěný zeměpanský knížecí hrad s níže ležící osadou a kostelem sv. Víta.

před 1290: Mladá Boleslav je povýšena na městečko.

kolem 1330: Městečko se stává poddanským městem.

1344: Jan z Michalovic, vlastník města a hradu, přikázal z obranných důvodů přemístit město z podhradí na vrchol hradní ostrožny. Současné Staré město tehdy obkroužily kamenné hradby se třemi branami – Pražskou, Železnou a Bělskou. Hrad byl tou dobou goticky přestavěn.

1421: Město otevřelo bez boje své brány husitům. Minoritský klášter a johanitské komendy byly vyrabovány.

1486: Pány z Michalovic ve městě vystřídali Tovačovští z Cimburka.

1516: Mladou Boleslav získal rod Krajířů z Krajku, který podporoval jednotu bratrskou. Nové město mladoboleslavské se stává nejvýznamnějším bratrským centrem v království, s tiskárnou, bratrským hřbitovem, a především největším bratrským sborem v zemi.

1528: Staré a Nové město je spojeno do jednoho celku a zažilo ohromný hospodářský rozmach jako centrum kožešnictví, soukenictví, nožířství a zvonařství.

1595: Mladá Boleslav se vykoupila z poddanství.

1600: Císař Rudolf II. Habsburský Mladou Boleslav zařadil mezi královská města.

1614: Město odkoupilo hrad.

1620: Po porážce stavovského povstání tu byla zahájena rekatolizace a mnoho obyvatel města odešlo do emigrace.

1631: Uherské sbory císařské armády vyplenily veškerá předměstí mimo opevnění.

1639: Mladou Boleslav oblehli a vypálili Švédové. Posléze byl hrad přestavěn na barokní citadelu s císařskými kasárnami.

1642-3: Městem prošla hned dvakrát švédská armáda, které jej těžce poškodila.

1697: Řadu domů v centru strávil katastrofální požár. I díky následným pravidelným požárům (1710 a 1761) město prochází rozsáhlou barokizací.

1826: V souvislosti se stavbou císařské silnice zbořeny dvě městské brány a zahájeno bourání městských hradeb.

1865: Do města byla postavena železnice.

1895: Václav Laurin a Václav Klement zahájili ve městě výrobu jízdních kole, o deset let později nahrazenou tovární výrobou automobilů.

1925: Továrny Laurin&Klement a Škoda byly spojeny do jednoho celku.

květen 1945: Město a především továrnu Škoda letecky bombardovala Rudá armáda a o život tehdy přišlo 450 lidí.

2003: Mladá Boleslav se stává statutárním městem v čele s primátorem.

Zajímavosti o městě
Mladá Boleslav získala své jméno podle českého knížete Boleslava II. Mladého, jenž založil zdejší městečko.
Město leží na soutoku Jizery s Klenicí na unikátním trojúhelníkovém pískovcovém suku, díky němuž má tzv. Staré město zachováno protáhlé trojúhelné hlavní náměstí končící v areálu hradu. Historické partie města jsou chráněny jako městská památková zóna.
Mladá Boleslav je od konce 19. století známa jako centrum automobilismu v českých zemích. Dodnes je díky továrnám na výrobu osobních vozidel značky Škoda jedním z průmyslových center ve středních Čechách a zásadním průmyslovým centrem celého dolního Pojizeří.
Mladá Boleslav je mateřským městem českého automobilismu. Produkce automobilů Škoda trvá až do současnosti, byť od dob velké privatizace s účastí německého kapitálu. Na osobnosti zakladatelů automobilového průmyslu, pány Václava Laurina a Václava Klementa, upomíná nejen Muzeum Mladoboleslavska, kde se nachází kompletně zachovaná Klementova pracovna, ale především Škoda Auto muzeum v moderních expozicích, které zčásti zahrnují bývalou továrnu obou automobilových vizionářů. Najdete tu všechna vyprodukovaná vozidla značek Laurin&Klement a Škoda. V přístupném depozitáři však najdete jediný exemplář slavného filmového prototypu závodního vozu Ferat, který si zahrál v českém hororu režiséra Juraje Herze Upír z Feratu. V historické tovární hale z roku 1906 jsou zase vystaveny historické vozy značky Laurin&Klement.
V mladoboleslavské bratrské tiskárně vznikla po roce 1518 nejstarší tištěná mapa Čech od Mikuláše Klaudyána.
Na jižním okraji města je od roku 2015 otevřeno muzeum letectví s deseti replikami historických letadel. Vzniklo tu na památku Metoděje Vlacha, zdejšího rodáka, který si již v roce 1912 postavil vlastní letadlo.

Největší turistické magnety
Mladá Boleslav byla sice v historickém jádru zasažena asanačními tendencemi zahájenými po roce 1948, které vedly ke zbourání části Nového, ale i Starého města, i tak tu však přes panelová sídliště zůstaly zachovány zajímavé památky historické i moderní architektury.
V čele Staroměstského náměstí se zachovala stará renesanční radnice ze 16. století podle plánů Itala Mattea Borgorelliho. Její fasády zdobí figurální sgrafita s antickými i biblickými motivy a na její věž se dá vystoupat za vyhlídkou. Měšťanské domy tu mají zachována jak gotická, tak renesanční a barokní jádra. Většinou z nich se dá při náměstí projít podloubími.
Jednou z nejosobitějších staveb Starého města je gotický městský palác zvaný Templ, který stojí na samé hraně ostrohu a budí dojem malého hradu. Vznikl v roce 1488-93 pro Jana Císaře z Hliníku a dnes je v jeho rekonstruovaných prostorách umístěna expozice městského muzea. Představuje vynikajícího zástupce stavby ve stylu pozdní vladislavské gotiky.
Mladoboleslavský hrad budí díky mohutnému gotickému opevnění s hradbami a cimbuřím dojem mohutné pevnosti. V jeho prostorách, později přestavěných na kasárna, se nacházejí expozice Muzea Mladoboleslavska.
Z církevních budov Starého města zaujme hlavně arciděkanský chrám Panny Marie s gotickým jádrem z roku 1406, ovšem později významněji barokizován. Jeho průčelí je barokně rozehráno a svou zdobností budí až jevištní dojem. Uvnitř se nacházejí nebývalé vypracované kvalitní plastiky z rukou příslušníků rodiny Jelínků, na jejichž práci upozorňuje i expozice jejich soch v Muzeu Mladoboleslavska na hradě. V barokním kostele sv. Jana Nepomuckého z roku 1727 naleznete cenný obraz od malíře Václava Vavřince Reinera.
Nové město má rovněž co nabídnout. Navazuje přímo na staroměstské náměstí rozsáhlou neorománskou budovou Nové radnice od architekta Jiřího Fichtnera. Ta pochází z let 1865-7. Zde také leží někdejší centrum jednoty bratrské v Čechách, kterému se říkalo bratrský Řím. Unikátní památkou je tu zejména dochovaná renesanční stavba bratrského sboru – ohromná trojlodní stavba z let 1544-54 s vnitřními ochozy a bez věže, která nedávno prošla rekonstrukcí. Postavil ji tu italský architekt Matteo Borgorelli jako nejstarší italskou pseudobaziliku mimo území Itálie. Bratry na Novém městě připomínají i renesanční objekty bratrské škola a bratrské tiskárny na Karmeli. Rovněž Stará vodárenská věž vznikla díky působení jednoty bratrské ve městě. Někdejší minoritský klášter se spolu s přilehlými supermoderními budovami stal v roce 2007 sídlem Vysoké školy Škoda Auto.
Novoměstskou zástavbu však oživují významné památky moderní architektury. Ze starších staveb vyniká zejména nádherné secesní divadlo z let 1906-9 s přilehlou zelenou plochou francouzsky působících Švermových sadů s pavilony i kašnami. Na podobě divadla se posílel i významný architekt Emil Králík. Naprostou senzací modernistické meziválečné architektury jsou však areály navržené architektem Jiřím Krohou v letech 1923-7. Tak vznikla především nádherná budova Střední průmyslové školy nebo Masarykův ústav sociální péče. Jiří Kroha však také modernisticky upravil průčelí hotelu Věnec na Staroměstském náměstí.
Při návštěvě města nelze opomenout židovský hřbitov, z něhož je parádní výhled na mladoboleslavský hrad. Samotný terasovitý hřbitov je nebývale rozsáhlý a vyniká prolínáním různých stavebních slohů. Jeho počátky spadají do doby gotiky, ale maurská obřadní síň pochází až z roku 1888. Proporčně dokonalou stavbou je funkcionalistický objekt márnice z roku 1937. Na hřbitově se nachází hrob bankéře vojevůdce Albrechta z Valdštejna, který se jmenoval Jakub Baševi.

Slavní mladoboleslavští rodáci
František Gellner, básník (*1881)
Adina Mandlová, herečka (*1910)
Darja Hajská, herečka (*1911)
Přemysl Sobotka, politik (*1944)
Miluše Voborníková, zpěvačka (*1949)
Vladimír Michálek, režisér (*1956)
Vilém Čok, hudebník (*1961)
Jan Železný, oštěpař (*1966)
Jan Hamáček, politik (*1978)

Ze slavných ve městě žil
Michael Kocáb, hudebník a politik