Jaroměř

(královským věnným městem od roku 1307)

12 500 obyvatel
Královéhradecký kraj, okres Náchod

Historické milníky

1003–1004: Kníže Jaromír založil na místě města přemyslovské hradiště.

1126: Poprvé je v Jaroměři zmiňován románský hrad.

konec 12. století: Kolem hradu je založeno králem Přemyslem Otakarem II. nové gotické město.

1307: Jaroměř se stává královským věnným městem.

1421: Město bylo dobyto husitskými vojsky Jana Žižky z Trocnova a následně se stalo jednou z husitských základen v českých zemích.

1446: Město postihl první zničující požár.

1547: Jaroměř se zúčastnila prvního protihabsburského povstání, za což byla potrestána pokutou a omezením městských privilegií.

1548: Jaroměř vyhořela znovu a prošla následnou renesanční obnovou.

1639: Město oblehli a vypálili Švédové. Ještě do konce 17. století bylo město obnoveno v barokním slohu.

1857–1859: Jaroměř byla připojena k nově budované železniční síti.

1858: Ve městě otevřena velká přádelna příze.

1911: Otevření jaroměřského letiště.

1926: Město navštívil prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

1948: Jaroměř je sloučena se sousedním pevnostním městem Josefovem.

1990: Historické jádro města se stalo městskou památkovou zónou.

Zajímavosti o městě
Historické jádro Jaroměře leží na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje a patří svými rozměry nejmenšímu královskému městu v českých zemích. Chránily ho pevné hradby se dvěma branami a menší gotický hrad, který se ovšem do dnešních dnů nedochoval.
Hlavní náměstí má díky úzkému ostrohu, na kterém leží, velmi protáhlý půdorys s dvěma řadami domů s podloubími. Mnoho barokně upravených měšťanských domů má dodnes do dvorů zachované bedněné štíty a dřevěné pavlače.
Město získalo své jméno odvozením od českého knížete Jaromíra, který tu v raném středověku založil předrománské hradiště.
Právě od Jaroměře byla splavná řeka Labe na vorech. Plavbu tu provozovali tzv. polabští plavci.
Z průmyslové produkce začátku dvacátého století byla proslulá zejména výroba krémů na boty a mydlárna. Město je také zároveň regionálním železničním uzlem.
V kulisách města se točily některé filmy a seriály jako Babička, Božena anebo Musíme si pomáhat.

Největší turistické magnety
Na centrálním úzkém náměstí stojí původně renesanční radnice z 16. století, která byla přestavěna barokně po roce 1670. Současná pozdně klasicistní podoba radnice však pochází až z roku 1851.
Z někdejších kamenných hradeb a obou městských bran se dochovaly jen nepatrné úseky, které se nacházejí zejména kolem gotického farního kostela sv. Mikuláše, a dále brána se zvonicí. Chrám se tu stavěl plná dvě století od 14. do 16. století. Se stavbou se začalo již v roce 1325. Jeho současnou podobu však výrazněji ovlivnila barokní přestavba v průběhu 18. Století, nicméně nakonec mu byla vrácena gotická podoba za účasti architektů Josefa Mockera a Kamila Hilberta. Hlavní oltář je rokokový, ale cínová křtitelnice pochází již z roku 1518.
Hřbitovní kostel sv. Jakuba pochází sice již také ze 14. století, ale v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn.
Zajímavou secesní budovou je městské divadlo z roku 1903.
Unikátní památku představuje modernisticky pojatá stavba bývalého obchodního domu firmy Wenke, kterou v letech 1910–11 vystavěl v pozdně secesním stylu vynikající architekt Josef Gočár. V současné době je v jeho obnovených interiérech muzeální městská expozice. Prosklená čelní fasáda této zajímavé budovy je nejstarším zavěšeným průčelím v Evropě.
V železniční výtopně jaroměřského nádraží a jejím okolí je umístěno vynikající železniční muzeum.
Na novém hřbitově se nachází vynikající dílo slavného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, které sem bylo přeneseno ze zrušeného starého hřbitova. Jedná se o velmi emotivně pojatý náhrobek plačící ženy z let 1722–3, který sochař vytvořil pro hrob své tchýně Anny Miseliusové. Představuje truchlící dceru a sochařovu manželku. Originál je umístěn v lapidáriu nedaleké josefovské pevnosti. Matyáš Bernard Braun vytvořil také sochu Neposkvrněné Panny Marie na mariánském sloupu v historickém centru města z let 1722–27.
Nedaleko od Jaroměře se nachází jedna z největších barokních bastionových pevností v Čechách na ploše 260 hektarů se 60 kilometry podzemních chodeb. Nechal ji tu v letech 1780–9 na místě zbourané obce Ples vystavět císař Josef II. Pevnost však nikdy svůj vojenský potenciál v boji opravdu nevyzkoušela a sloužila zejména jako těžké vězení. Na přelomu 18. a 19. století byly pevnostní objekty včetně posádkového kostela klasicistně přestavěny. Pro svoji unikátní urbanistickou zachovalost je Josefov městskou památkovou rezervací.

Slavní jaroměřští rodáci
Otakar Španiel, medailér a sochař (*1881)
Ivo Pešák, komik a herec (*1944)

Ze slavných ve městě žili
Vladimír Preclík, sochař a spisovatel