Chomutov

(královské město od roku 1605)

47 000 obyvatel
Ústecký kraj, okres Chomutov

Historické milníky

1252: První zmínky o chomutovské komendě Řádu německých rytířů, zakladatelů města. Následuje německá kolonizace města.

2. polovina 14. století: Město nahradilo palisádové opevnění kamennými hradbami se čtyřmi branami.

1410: Po bitvě u Grünwaldu, v níž byl poražen Řád německých rytířů, král Václav IV. Lucemburský zabavil řádový majetek v Chomutově.

1421: Husité oblehli město. Po jeho dobytí jej vypálili a vyvraždili skoro celou jeho tehdejší populaci, tedy asi 2000 lidí.

1488–1560: Chomutov vlastnil panský rod Krabiců z Veitmile, který přestavěl komendu na renesanční zámek. Tehdy kvete dolování stříbra a dalších rud v okolí města.

1558–1813: Těžba kamence a železné rudy v nejstarším dole Kryštof.

1560–1593: Za nových majitelů poddanského Chomutova – Popelů z Lobkwicz, probíhá tvrdý rekatolizační proces.

1589: Do města jsou Jiřím Popelem z Lobkowicz přizváni jezuité, kteří si tu zakládají svou kolej.

1591: Povstání měšťanů proti vrchnosti končí porážkou a popravou dvou předáků.

1593: Císař Rudolf II. zkonfiskoval Jiřímu Popelovi z Lobkowicz město pro údajnou velezradu.

1598: Při velkém požáru shořela většina města.

1605: Chomutov se vykoupil z poddanství a stal se královským městem.

1621: Za účast ve stavovském povstání přišlo město o privilegia, která mu byla o šest let později vrácena.

1647: Chomutov vypálila švédská armáda.

1813–1814: Městem procházely devastující kolony napoleonských vojsk.

1850: Opuštěný důl Kryštof na kamencové břidlice a sousedící vitriolová huť byly zatopeny, a tak tu od roku 1809 vznikalo Kamencové jezero, doplněné začátkem 20. století Kamencovými lázněmi.

1870: Ve městě založena Krušnohorská železářská a ocelářská společnost, pozdější Mannesmannovy válcovny trub.

1870–1875: Chomutov se po vybudování železničních tratí stává novým železničním uzlem v severozápadních Čechách.

1938: Za křišťálové noci vypálena poslední dochovaná židovská synagoga (1876) ve městě.

jaro 1945: Třem spojeneckým náletům na město padlo za oběť hlavně chomutovské nádraží a několik obytných bloků.

červenec – září 1945: V patnácti transportech bylo vysídleno německé obyvatelstvo města a nahrazeno především vysídlenci z východních partií Československa.

od 1992: Jádro města se stalo městskou památkovou zónou.

Zajímavosti o městě
Město svůj název odvodilo od chomoutu, tedy části koňského postroje. V počátcích existence se tu totiž na významné obchodní stezce z Prahy do Saska vybíralo mýto, které se odvozovalo od počtu chomoutů.
Hnědouhelné hlubinné doly na území města byly funkční až do roku 1992, kdy byl uzavřen poslední důl Jan Žižka.
Úspěšný průmyslový rozmach ve druhé polovině 19. století ve zdejších železárnách vyvrcholil v roce 1891 vyrobením první bezešvé trubky na světě.
Chomutov leží na rozhraní mezi hnědouhelnou Mosteckou pánví a Krušnými horami, které se zvedají rovnou nad ním. Do hor lze z města vstoupit širokým a 13 kilometrů dlouhým Bezručovým údolím podél divoké říčky Chomutovky, která následně protéká i centrem města. Cestou tímto nejdelším krušnohorským údolím se lze občerstvit ve dvou bývalých mlýnech.
Přímo ve městě se dá vykoupat v šestnáctihektarovém Kamencovém jezeře, v němž kvůli jednoprocentnímu obsahu kamence nerostou řasy ani sinice. Jezero má písečné pláže a léčivé účinky.
Rekreačně-turistický význam má i zdejší zoopark se 160 druhy zvířat, hlavně zubry, rysy, vlky a medvědy. Se svými 112 hektary je největším v České republice. Zahrnuje také sad Kaštanku jako nejsevernější soubor kaštanovníků setých v České republice a bazén s tuleni.
Současný Chomutov má od roku 2006 status statutárního města a v jeho čele stojí primátor.

Největší turistické magnety
Chomutovské hradební pásy se zachovaly i s někdejšími vodními příkopy jen na severní a východní straně historického jádra.
Náměstí dominuje nejstarší stavba města, jíž je někdejší komenda Řádu německých rytířů s gotickým kostelem sv. Kateřiny z roku 1281. Nejstarší části komendy jsou součástí prohlídky městského muzea s řadou gotických soch z kostelů, které byly zbořeny v souvislosti s poválečnou těžbou hnědého uhlí. Komenda byla za Krabiců přestavěna na renesanční zámek a od roku 1605 slouží jako radnice.
Gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s řadou žebrových kleneb byl v první polovině 16. století v Čechách unikátně přestavěn v renesančním slohu a doplněn o 53 metrů vysokou zvonici s vyhlídkou na město. Kvůli zemětřesení v 19. století musel být renovován v neorenesančním slohu.
Nejcennější měšťanské domy naleznete na dlouhé severní straně náměstí. Vůbec nejlepší ukázkou pozdní gotiky ve městě je průčelí Collin-Lutherova domu čp. 9 z doby kolem roku 1500.
Baroko v Chomutově zastupuje objekt děkanství a také mohutný sloup Nejsvětější Trojice (1697) od Ambrože Laurentise přímo před někdejší řádovou komendou. Je na něm celkem sedm soch světců z první poloviny 18. století.
Slavný italský architekt Carlo Lurago postavil v letech 1663 – 1671 jezuitský kostel sv. Ignáce s dvojicí průčelních věží a tzv. Špejcharem, v němž se později hrálo divadlo.
Po druhé světové válce v Chomutově vzniklo v letech 1970 – 1980 torzo brutalistické architektury nazývané Experiment v podobě tří panelových obytných domů převážně s mezonetovými byty. Domy tu ve větrníkovém rozestavení naprojektoval architekt Rudolf Bergr, který se nechal inspirovat francouzským architektem Le Corbusierem.

Slavní chomutovští rodáci
František Josef Gerstner, zakladatel pražské polytechniky a projektant koněspřežky České Budějovice – Linec (*1758)
Jiří Žáček – básník, spisovatel a překladatel (*1945)
Vlastimil Harapes, tanečník a herec (*1946)
Jiří Hromada, herec, dabér a politik (*1958)
Zdeněk Godla, romský herec (*1975)
Marek Hilšer, lékař a politik (*1976)