Březové Hory

(královským horním městem od roku 1896)

1 320 obyvatel
Středočeský kraj, okres Příbram

Historické milníky

1525: Jan z Vitence svolil k založení svobodné hornické osady Březové Hory.

1559: Císař Rudolf II. povolil obci Březové Hory samosprávu s podřízením pravomoci příbramskému magistrátu.

1620: Město vydrancovalo nejprve stavovské vojsko a pak i císařští.

1631: Město bylo pro změnu terčem vpádu saské armády a jeho větší část vyhořela.

1639: Březové Hory zpustošila švédská vojska.

1797: Zrušení pravomoci horního úřadu nad Březovými Horami.

1880: Vynětí Březových Hor z katastru Příbrami.

1896: Březové Hory obdržely od císaře Františka Josefa I. status královského horního města.

1953: Trvalé připojení Březových Hor k Příbrami.

1978: Ukončení těžby stříbra na katastru Březových Hor a počátek budování jednoho z největších hornických skanzenů v Evropě.

Zajímavosti o městě
Březové Hory dnes již nejsou samostatným městem, nýbrž tvoří západní část jiného královského horního města – Příbrami. Historie tohoto hornického města je vlastně do značné míry odrazem napjatého a problematického vztahu k sousednímu většímu a významnějšímu protějšku. Hned od založení obce v průběhu šestnáctého století je jeho historie poznamenána přetahováním mezi místní samosprávou a horním úřadem na straně jedné, a příbramským magistrátem na straně druhé. Horní úřad zastával názor, že Březové Hory mají vlastní samosprávu a řídí se vlastním právem, což se nakonec fakticky prosadilo. Březové Hory tak po dlouhá staletí prožívaly křehkou stabilitu vztahů s mocnějším sousedem. Teprve v roce 1797 došlo ke zrušení pravomoci horního úřadu nad Březovými Horami, a to přes silné místní protesty. Tenkrát tedy město na více než 80 let podlehlo pravomoci příbramské radnice. V roce 1880 se však nakonec ve všech směrech znovu osamostatnilo a vzápětí dosáhlo i statutu královského horního města. Tou dobou se prakticky skoro všechny doly nacházely právě v Březových Horách, a nikoliv v Příbrami. Je však pravdou, že osudová vazba Březových Hor na sousední Příbram se i pro značnou geografickou blízkost obou celků v roce 1953 znovu naplnila. Březové Hory se tak právě toho roku staly trvalou součástí Příbrami.
V Březových Horách se od počátku jejich existence těžilo především stříbro. Největšího rozmachu zdejší těžba drahého kovu dosáhla na přelomu 18. a 19. století, kdy se ve zdejší pětici hlubinných dolů vyrubalo 97 % těžby stříbra v tehdejším Rakousku. Nejprve tu byl v roce 1779 založen důl Vojtěch, o deset let později důl Anna a v roce 1813 Ševčinský důl na místě staršího díla ze 16. století. V roce 1822 následovalo otevření dolu Marie a o pět let později se otevřel důl Prokop. Pětici dolů jistilo další důlní dílo Drkolnov, které ale sloužilo jen k odčerpávání důlní vody. Těžba stříbra v nejhlubších dolech Mocnářství a později Československa pokračovala až do konce sedmdesátých let, kdy byla pro nerentabilitu ukončena a horníky nahradili muzejníci. Právě zdejší důlní díla proslula největší dosaženou těžební hloubkou, a to neuvěřitelných 1 600 metrů!

Největší turistické magnety
Nejdůležitější pamětihodnosti na území někdejších Březových Hor zahrnují hlavně soubor technických památek v podobě důlních děl, která jsou koncentrována v Hornickém muzeu Příbram, jež patří k největším institucím svého druhu v Evropě. A tak se dnes můžete ve zdejší expozici svézt nadzemním hornickým vláčkem u Ševčinského dolu, anebo se projet po 51 metrů dlouhé hornické skluzavce. Z pěti důlních děl je částečně přístupný Ševčinský důl a doly Vojtěch a Anna. V obou posledně jmenovaných důlních dílech jsou zachovány původní parní těžní stroje z roku 1889, resp. z roku 1914. V podzemí dolu Drkolnov se zase zachovalo zcela unikátní kolo na čerpání vody z 19. století, které dosahuje v průměru ohromujících 12,4 metrů. V dochované hornické chalupě ze 17. století si může každý prohlédnout největší vytěžený kus stříbra v celé Evropě, ale také expozici bydlení typické hornické rodině na začátku 20. století. Projet se ovšem dá i podzemním hornickým vláčkem. Ten návštěvníky proveze Prokopskou štolou až k nejhlubším místům těžby stříbra.
Z historických památek zaujmou také oba místní chrámy – jednak mohutný kostel sv. Vojtěcha z let 1886 až 1889, který byl vystavěn na náměstí J. A. Alise v neorenesančním slohu v době osamostatnění Březových Hor na sousední Příbrami, a jednak kostel sv. Prokopa. Ten je hlouběji spjat s historií někdejší hornické osady, protože již v 16. století na jeho místě stála zvonice sv. Prokopa, kterou v roce 1733 nahradila stavba kaple sv. Prokopa. Dnešní svatostánek s prvky neorománského a neogotického slohu byl vybudován spolu se hřbitovem až roku 1901 a dnes náleží pravoslavné církvi.

Slavní březovohorští rodáci
Hermína Týrlová, režisérka a animátorka (*1900)
Antonín Jedlička, herec (*1923)

Ze slavných ve městě žil
Karel Effa, herec