Beroun

(královským městem od roku 1295)

21 500 obyvatel
Středočeský kraj, okres Beroun

Historické milníky

1265: Král Přemysl Otakar II. povýšil osadu Bern na pravém břehu Berounky u brodu na trhovou ves.

1295: Král Václav II. vystavěl na jejím místě nové královské město s mohutným gotickým opevněním.

1421: Beroun dobyli husité v čele s Janem Žižkou, který po dobytí města nechal upálit 37 dominikánů.

1680: Městem prošla zničující morová epidemie, jíž podlehlo 341 obyvatel.

18. století: V okolí města se začala těžit železná ruda a vápenec.

1862: Beroun byl napojen na železniční koridor z Prahy do Plzně.

1872: Město postihla nejničivější povodeň v jeho historii, která jej ze tří čtvrtin zaplavila.

1992: Střed města byl prohlášen městskou památkovou zónou.

Zajímavosti o městě
Beroun leží na území chráněné krajinné oblasti Český kras s řadou jeskyní, na soutoku Berounky s Litavkou. Na druhé straně se za řekou rozprostírá jiná chráněná krajinná oblast – Křivoklátsko.
Jeho jméno bylo odvozeno z německého pojmenování pro medvěda. V německém překladu se mu říkávalo Bern a v italštině Verona, takže si ho šlo splést s mnohem většími zahraničními velkoměsty. Medvěda má město také ve svém znaku.
Ve vstupní chodbě radnice se nachází zpodobnění skřítka Klepáčka, který se projevoval klepáním na zeď a trestal nepoctivé úředníky a obchodníky.
Město proslulo každoročně výročními hrnčířskými trhy a také festivalem Talichův Beroun.
Ve městě je na dálnici D5 z Prahy do Plzně nejdelší dálniční most v Čechách s délkou 721 metrů.
V Berouně se natáčel seriál Muž na radnici.

Největší turistické magnety
Do historického jádra města se vchází dvěma dodnes zachovanými gotickými branami. Horní brána, zvaná Plzeňská, a Dolní brána, zvaná Pražská, vznikly mezi lety 1300 až 1320 spolu s mohutným dvouplášťovým opevněním s 37 hranolovými baštami vnitřní hradby a čtyřmi válcovými věžemi vnější hradby. Z celkové délky 1 200 metrů se dochoval mohutný pás na západní straně.
Nejzajímavější stavby stojí na hlavním Husově náměstí. Kromě řady renesančních a barokních domů tu stojí rovněž neobarokní radnice z roku 1903 a také secesní Husův pomník z roku 1908 od autorského dua Velík – Kvasnička.
Nejcennější je pozdně renesanční Jenštejnský dům čp. 87 z roku 1612, v němž sídlí Muzeum Českého krasu. Obchází je duch Bílé paní, služebné, která zavinila utopení dvou dětí. Dále tu stojí renesanční hostinec U červeného orla, který je ještě starší.
Období barokní obnovy města reprezentují areály Českého dvora z roku 1715 a dům U Tří korun z roku 1684.
Gotický kostel sv. Jakuba pochází z konce 13. století, ale byl ještě pozdně goticky upraven na konci 16. století, později barokizován a konečně modernisticky upraven v letech 1903-7 architektem Josefem Fantou. Perlu interiéru dotvářejí barokní obrazy světců od Jana Petra Molitora.
Neorenesanční Duslova vila od architekta Antonína Wiehla dnes slouží městské galerii jako výstavní prostor.
U Berounky na náhonu stojí skupina vodních mlýnů na ostrově zvaném Mlýnská strouha nebo také Čertovka. Nejstarší Křížův mlýn tu stál již v roce 1437.

Slavní berounští rodáci
Jan Preisler, malíř (*1872)
František Branislav, básník, spisovatel a překladatel (*1900)
Leoš Mareš, moderátor (*1976)

Slavní, kteří pobývali ve městě:
Josef Jungmann, lingvista a spisovatel
František Nepil, spisovatel
Václav Talich,dirigent