Kolín

33 400 obyvatel
Středočeský kraj, okres Kolín

Historické milníky

1257: Král Přemysl Otakar II. založil při Labi nové královské město, které nechal obehnat dvojitým pásem hradeb.

1377: Do města přicházejí Židé, kteří tu následně vytvořili jednu z největších komunit v zemi.

1413: Požár ničí většinu jádra města.

1418: Založen druhý nejvýznamnější židovský hřbitov v naší zemi.

1421: Kolína se zmocnili husité, kteří zničili zdejší klášter dominikánů.

1427: Město obsadil husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, a tak upadá mezi poddanská města.

1434: Novým pánem Kolína se stal Bedřich ze Žerotína, který nechal na místě kláštera vystavět hrad Lapis refugii. Na protějším břehu Labe nechal zároveň postavit obrannou baštu Práchovnu.

1458: Hradu a města se zmocnil král Jiří z Poděbrad jako svého osobního majetku.

1471-1476: Městu vládnou minsterberská knížata, potomci krále Jiřího z Poděbrad.

1476: Kolín kupuje uherský král Matyáš Korvín.

1486: Král Vladislav II. Jagellonský se stává pánem města.

1519: Kolín se díky králi Ludvíkovi Jagellonskému znovu zařazuje mezi královská města.

1547: Protože se Kolín zúčastnil prvního protihabsburského odboje, byl po jeho porážce těžce poškozen pokutami.

1580: Město postihlo zemětřesení.

1589: Kolínem prošel zničující požár, což se opakovalo ještě v letech 1597 a 1617.

1618: Město se zúčastnilo stavovského povstání a po jeho porážce bylo těžce poškozeno konfiskacemi pozemkového majetku.

1628: Po skončené rekatolizaci města mu byly vráceny zabavené statky králem Ferdinandem II. Habsburským.

1680: Městem prošla silná morová epidemie, na jejíž připomínku stojí na Karlově náměstí Morový sloup.

1740-1748: Ve válce o dědictví rakouské byl Kolín vícekrát dobyt a vypleněn.

1757: U města se odehrála stejnojmenná bitva mezi rakouskými a pruskými vojsky, v níž byl pruský král Bedřich poražen.

1796: Kolín prakticky celý shořel při obrovském požáru.

1845: Do města byla přivedena železnice.

1932: Na pravém břehu Labe byla vybudována funkcionalistická tepelná elektrárna ESSO s nejvyšším komínem v Čechách.

1989: Historické jádro města je chráněno jako městská památková rezervace.

Zajímavosti o městě
Když se král železný a zlatý rozhodl založit v polovině třináctého století nové královské město jako svoji oporu v rovině na východ od Prahy, vybral si již v pravěku osídlené návrší na levém břehu řeky Labe. Tímto krokem opustil původní bažinami obklopenou obec na říčce Klejnárce a předchůdce dnešního města, dnes nazývaného Starý Kolín. Jméno města je přitom pravděpodobně odvozeno od slovesa kolit, které znamená zatloukat kůly do země. Pomocí nich se zpevňovala bažinatá půda, na níž se pak dalo stavět domy.
Pro svou nebývale vlivnou židovskou menšinu byl Kolín nazýván také Jeruzalémem na Labi. Po Židech se ve městě zachovalo jednak samotné ghetto se synagogou, přístupnou veřejnosti jako památník. Jedná se o cennou raně barokní stavbu ze 17. století, ukrytou na nádvoří židovské školy. Skvělými židovskými památkami jsou ale především Starý a Nový židovský hřbitov z konce 19. století. Starý židovský hřbitov je druhým největším a nejstarším židovským pohřebištěm v České republice hned po Praze a v roce 1599 na něm byl pohřben i syn pražského rabína Löwa. Dnes se sem lze podívat po vypůjčení klíče na dochovaných 2600 náhrobků. Ze zdejší židovské komunity pocházeli nejvýznamnější předáci české podnikatelské elity v čele s rodinou uhlobaronů a bankéřů Petschků nebo cukrovarnických velkoprůmyslníků Mandelíků.
Každoročně se v polovině června ve městě koná festival dechové hudby Kmochův Kolín.
Kolín patřil v devatenáctém století k nejvýznamnějším ohniskům vzniku a rychlého rozvoje průmyslové výroby. Díky tomu se brzy stal největším městem ve východní části Čech a průmyslovým srdcem středního Polabí. Kromě mlýnů na Labi zde vznikla sladovna a pivovar, proslulá kolínská cikorkárna, dále cukrovar, sodovkárna, továrna na cukrovinky, nakonec i rafinérie, draslovka, továrna na umělá hnojiva a strojírna. V letech 1930 tu byla za pouhé dva roky vystavěna unikátní funkcionalistická teplárna ESSO od předního architekta Jaroslava Frágnera, která je dodnes funkční. V tělese Masarykova mostu byla zbudována v roce 1931 technologicky velmi pokroková vodní elektrárna a zdymadlo.
Kolem Kolína se dnes také můžete projet slavnou úzkokolejnou řepařskou drážkou. U obce Křečhoř se pak nachází památník bitvy u Kolína, která se tu odehrála v červnu roku 1757.

Největší turistické magnety
Kolín překvapí nádherně dochovaným historickým jádrem. Jeho části jsou dodnes chráněny částečně dochovaným mohutným pásem dvojitých hradeb, který doplňovalo dvanáct bašt vnitřního opevnění a čtyři bašty vnějšího opevnění. Do města se vstupovalo čtyřmi branami, z nichž se však dodnes ani jedna nedochovala, protože všechny byly zbořeny při průmyslovém rozvoji města v první polovině 19. století. Nejcelistvěji zachovaný pás s jednou z bašt se zachoval v návrší pod kostelem na jihovýchodní straně jádra města. Hradby tu mají dvoumetrovou tloušťku. Fortifikační zajímavostí města je vcelku odlehlá vysoká gotická věž Práchovna, která se zachovala na pravém břehu Labe a slouží jako rozhledna. Vznikla v průběhu 15. století jako předsunuté opevnění na skalnatém návrší.
Nespornou dominantou města je gotický chrám svatého Bartoloměje, dílo rané i vrcholné gotiky stojící na nejvyšším bodě ve městě. Unikátní je tu především vysoký prosvětlený chór s věncem kaplí, jenž je dílem mistra vrcholné gotické architektury Petra Parléře. V barokně upravené baště při obrovité stavbě kolínského chrámu nacházíme kostnici a pod ní nádherně upravenou parkánovou zahradu se záhony bylinek. V sousedství chrámu na pahorku stojí rovněž samostatná hranolová zvonice a pod ní objekt arciděkanství s regionálním muzeem.
Protože město mělo přechodně i poddanský status, vznikl zde v patnáctém století sídelní šlechtický hrad, později přestavěný na renesanční zámek. V devatenáctém století byl však přestavěn na pivovar a dnes je mu vracena původní tvář s původními sgrafitovými omítkami z 16. století. Nejpůvodnějším fortifikačním prvkem je snížená hranolová gotická brána.
Jádro města se rozkládá kolem rozlehlého obdélného Karlova náměstí. Uprostřed něj stojí barokní morový sloup z roku 1682, který upomíná na jednu z tragédií, která se odehrála v tomto městě. Kromě morových ran ovšem v Kolíně řádily četné požáry. Kvůli nim se z původní gotické zástavby zachovaly jen sporé pozůstatky v podobě portálů i oken některých měšťanských domů, zejména objekt arciděkanství u kolínského chrámu. Jinak tu ale převažuje barokní a klasicistní architektura. Kolem Karlova náměstí vyrůstají barokní štítové domy, které tu vznikly po roce 1734. Kromě nich se tu ale nalézá rovněž původní renesanční radnice. Její dnešní podoba je však již neorenesanční. Zdi radnice zakončují členité štíty a průčelí pokrývají rozměrné fresky od malíře Adolfa Liebschera. Vznikla tu v letech 1887-1889 podle plánů architekta Jana Wejrycha.
Z moderní architektury překvapí zejména kubistické činžovní domy na kraji židovského ghetta. Ty tu postavil v letech 1923-5 architekt Jindřich Freiwald. Tentýž architekt tu později postavil i budovu Městského divadla. Na pražském předměstí vznikla v letech 1928-30 další dominanta v podobě funkcionalistického vodojemu, na jehož vrcholu je rozhledna.

Slavní kolínští rodáci
Jakub Krčín z Jelčan, rybníkář (*1535)
Jean Gaspard Deburau, francouzský mim (*1796)
Julius Petschek, podnikatel a bankéř (*1856)
Josef Svatopluk Machar, básník (*1864)
Terezie Brzková, herečka (*1875)
Rudolf Kremlička, malíř (*1886)
Josef Sudek, fotograf (*1896)
Luboš Dobrovský, politik a ministr (*1932)
Libuše Geprtová, herečka (*1941)
Miloš Zeman, politik a bývalý prezident (*1944)
Tomáš Jeřábek, herec (*1974)
Bohdan Ulihrach, tenista (*1975)
Vít Rakušan, politik (*1978)
Michal Novotný, herec (*1979)
Barbora Poláková, herečka a zpěvačka (*1983)

Ze slavných ve městě žili
František Kmoch, hudebník a skladatel