Kaňk

(královským horním městem od roku 1621)

820 obyvatel
Středočeský kraj, okres Kutná Hora

Historické milníky

2. polovina 13. století: Vznik hornického osídlení kolem nalezišť stříbra, mědi a arzénu, které bylo administrativně podřízeno nedaleké Kutné Hoře.

14. století: Kaňk získává po ohrazení Kutné Hory hradbami status samostatného hornického městečka s vlastní samosprávou.

2. polovina 16. století: Místní ložiska stříbra se postupně vyčerpávala a nastal útlum těžby, který trval téměř sto let.

1621: Kaňk byl povýšen císařem Ferdinandem II. Habsburským na královské horní město.

1950: Kaňk je jako předměstí připojen ke Kutné Hoře.

1950: V dolu Turkaňk je obnovena těžba polymetalických rud, zejména zinku a olova, která trvá až do ukončení těžby v roce 1991.

Zajímavosti o městě

Název dnešního předměstí Kutné Hory pochází z německého pojmenování pro důlní chodbu, které zní Gang. Původně byl, stejně jako sousední Kutná Hora, kolonizován především německými horníky.
Městečko vzniklo na úpatí stejnojmenného vrchu vzdáleného jen 2 kilometry od Kutné Hory na bohatých stříbrných žilách. Samotný kopec byl doslova napěchován ložisky různých kovů, které se tu v areálu dolu Turkaňk těžily až do začátku devadesátých let 20. století, konkrétně se jednalo o polymetalické rudy zinku a olova s příměsí kadmia a dalších prvků.
Na vrcholku kopce Kaňk ve výšce 324 metrů nad mořem stojí vysílač a pod ním ve výšinném sedle pak původní hájovna ze začátku 19. století, která byla ještě v témže století přebudována na výletní restauraci. Po druhé světové válce budova sloužila znovu jako hájovna a teprve nedávno byla opravena na restauraci zvanou Havířská bouda s novou třicetimetrovou hranolovou rozhlednou z roku 2012 z kyklopského zdiva, kterou ukončuje osmiboká prosklená nástavba s neuvěřitelným výhledem do východní části středních Čech. Nedaleko pod výletním areálem se rozkládají hornické sejpy, částečně tvořené propadlými středověkými důlními šachtami.
Doslova geologickou přírodní raritou je ovšem rovněž nedaleká národní přírodní památka Kaňk. Z obnaženého vápencového lomu tu vystupují zbytky druhohorního mořského útesu z doby svrchní křídy s bohatými nalezišti zkamenělin mořských tvorů, především korálů, plžů, mlžů i ramenonožců.

Největší turistické magnety

Současný Kaňk se rozkládá podél protáhlých ulic s roztroušenou zástavbou, kterou tvořily především jednotlivé hornické chalupy. Tento ráz má městečko i v současné době, byť mnohé z nich již byly významněji modernizovány.
Nejvýraznější dominantou Kaňku je výrazný pozdně gotický kostel sv. Vavřince v dolní části centra obce, který obklopuje menší ohrazený hřbitov. Byl vybudován v letech 1489-1506 a je dodnes ukázkou bohatství, jímž tehdejší patricijové disponovali. Architektem kostelního trojlodí byl slavný Matěj Rejsek. Ten v jeho interiéru vytvořil dodnes zachované sanktuárium z roku 1502, jakož i kazatelnu. Kostel byl později dvakrát obnoven, barokně s cibulovitou střechou věže na počátku 18. století a znovu v roce 1873. Tehdy kostel regotizoval přední architekt své doby Josef Mocker.
Pozdně gotická bývala i radnice, která vznikla na horní straně protáhlého náměstí až v roce 1526. Zahrnovala hospodu i zbrojnici, ale již v roce 1555 byla důkladně renesančně přestavěna. Protože na počátku osmnáctého století, došlo k její barokní přestavbě a dnešní trojkřídlou budovu tak zdobí výrazné mansardové střechy.
Pěkné pozdně gotické a renesanční portálky naleznete také na pozdější budově fary (1560), ale i na dalších historických usedlostech podél dvou hlavních komunikaci, které Kaňk prostupují v severojižním směru. Zajímavý je také objekt vyhlášené hospůdky Na Pašince v jižní části městečka, která tu funguje už od počátku 17. století.