Karlovy Vary

(královským městem od roku 1370)

49 100 obyvatel
Karlovarský kraj, okres Karlovy Vary

Historické milníky

po 1340: Na skalnatém výběžku nad řekou Teplá u slavného Vřídla vystavěn královský lovecký hrad.

1370: Karlovy Vary získaly od císaře Karla IV. Lucemburského status královského města.

1434: Město bylo zastaveno Šlikům a v jejich době se začaly systematicky využívat lázeňské zdroje k léčbě nemocí.

1480: Poprvé město doloženo jako první a ve své době jediné české lázně s minerálními prameny.

1547: Šlikové o Karlovy Vary přicházejí pro svou účast v prvním protihabsburském povstání. Město se tak vrací císaři Ferdinandovi I. Habsburskému.

1604: Prakticky celé město shořelo při velkém požáru.

1707: Císař Josef I. Habsburský obnovil Karlovým Varům status královského svobodného města.

1711: Postaveny první veřejné lázně nazvané Mlýnské a ve městě se začínají péct slavné karlovarské lázeňské oplatky.

1807: Světlo světa spatřil vyhlášený bylinný likér Becherovka.

1835: Založen Karlovarský symfonický orchestr jako jeden z nejstarších v Evropě.

1857: Založeny sklárny Moser, dodnes funkční podnik na výrobu luxusního skla.

1870: Město bylo napojeno na železniční síť Mocnářství.

1890: Karlovy Vary spláchla velká povodeň na řece Teplá, a proto byla vzápětí u Březové postavena přehradní nádrž.

1894: V Poštovním dvoře odezněla kontinentální premiéra Dvořákovy Novosvětské symfonie.

1912: Ve městě byly vybudovány dvě lanové dráhy, jedna na výšinu Přátelství a druhá tunelová k hotelu Imperial.

1914-1918: Lázně slouží jako vojenský lazaret pro veterány první světové války.

1938: Konrád Henlein ve městě představil svých osm karlovarských požadavků sudetských Němců.

1940-1945: Město má i v průběhu druhé světové války status vojenského lazaretu.

1945: Prakticky veškeré německé obyvatelstvo města bylo odsunuto.

1958: Ve městě se konal první ročník mezinárodního filmového festivalu.

1967-1975: Postavena nová Vřídelní kolonáda a pavilón pro vývěr Vřídla.

1992: Centrum města se stalo městskou památkovou zónou.

2000: Karlovy Vary se staly krajským městem stejnojmenného kraje.

Zajímavosti o městě
Současné Karlovy Vary mají naprosto unikátní polohu v hlubokém údolí na soutoku říčky Teplé s Ohří. Prakticky ze všech stran je tedy obehnáno poměrně strmými vrcholy Slavkovského lesa s Karlovým hvozdem. Ten je proložen sítí turistických stezek a vyhlídkových plošin i několika rozhleden, z nichž nejznámější je Diana s kamennou vyhlídkovou věží z roku 1914 a motýlí ZOO. Je tak ideálním výchozím bodem pro pěší turisty. Ti si mohou prohlédnout z výšky i život zvířat v oboře Linhart, třeba divokých prasat nebo daňků, nebo se posadit na obří dřevěnou židli k obřímu stolu u lesovny Diana.
Město nese své jméno po českém králi a císaři Karlovi IV. Lucemburském, který údajně při lovu na jeleny objevil zdejší Vřídlo poté, co z vyhlídky řečené Jelení skok skočil štvaný jelen. Označení „vary“ odpovídá horkým pramenům či vývěrům.
Karlovy Vary jsou neznámější a největší české lázně, první svého druhu, které v Čechách vznikly. Nejteplejším minerálním pramenem je Vřídlo, které vystřikuje do výšky 12 metrů a má teplotu téměř 73 ˚C! Teplejší minerální prameny se nacházejí v nivě říčky Teplá, jejíž voda je jimi ohřívána. Teplota vody dala také této řece jméno. Při jejím dolním toku se nacházejí chladnější minerální prameny. Každý z celkem 16 pramenů má jiné složení a je jímán do zajímavých altánků. Léčí se tu hlavně poruchy zažívacího traktu. Ve vřídelní vodě se však můžete i vykoupat v jednom z četných lázeňských domů, neboť tento pramen je rozveden po městě potrubím.
Město je tradičním domovem výroby porcelánu v několika historických manufakturách, z nichž do dnešních dnů zůstaly funkční jen Loučky a Dvory. Vyrábí se tu ale také luxusní sklo ve sklárnách Moser, které zdobí zlato nebo platina, nebo ikonický bylinný likér Becherovka. Jeho výroba i různé produktové variace jsou k dostání v muzeu Becherovky na hlavní pěší zóně v centru města.
V centru města lze ochutnat slavnou vřídelní kávu, typický místní produkt vařený z vod Vřídla a mnohdy notně ochucený Becherovkou. Z vřídla se tu ale dodnes vaří i pivo a vřídelní voda je i součástí receptury tradičních karlovarských oplatků. Z vřídelní vody připravoval zdejší slavný hoteliér Johann Georg Pupp slavnou vřídelní snídaňovou polévku hrabatům Chotkům.
Od roku 1899 existuje v části Dvory secesní dostihové závodiště, které je dodnes funkční. Zdejší sportovní a společenské vyžití doplňují tři golfová hřiště, hlavně však devítijamkové na Olšových Vratech. Město je domovem golfu již od roku 1904 jako první lokace tohoto sportu u nás. Infrastrukturu města obohacuje i vlastní mezinárodní letiště.
Ve městě se natáčela řada kultovních českých filmů i seriálů, zejména film Vrchní, prchni!, Tři vejce do skla, bondovka Casino Royale, dva díly detektivek Třicet případů majora Zemana.
V rámci tradičního Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary město i lázně navštívila řada světových hereckých osobností, včetně Roberta de Nira, Roberta Redforda, Gerarda Depardieu, Giny Lolobrigidy, Johnnyho Deppa, Richard Gereho, Jeana Rena, Mela Gibsona, Johna Travolty, Morgana Freemana nebo Michaela Douglase.

Největší turistické magnety
Karlovým Varům svědčí kolektivní památková ochrana západočeských lázní poskytovaná organizací UNESCO, a tak se tu dá nalézt spousta zajímavých památek spjatých zejména s tradičním lázeňstvím. Architektonicky jednolitý styl převážně historizující architektury lemuje především protilehlá nábřeží Stará louka a Nová Louka. Ta ukončuje mohutná stavba Grandhotelu Pupp, jenž byl původně rozdělen na Český sál z roku 1728 a starší Saský sál z roku 1701. Dodnes je tu proslulá cukrárna, v níž se peče dort Pupp, silně prolitý Becherovkou. V sousedství grandhotelu stojí nově zrekonstruovaný Císařské lázně, v současnosti zpřístupněné veřejnosti i se zachovalou Císařskou koupelnou, v níž se vykoupal i Gerard Depardieu nebo manželka sovětského vůdce Leonida Brežněva. Historizující objekt byl postaven velmi rychle – za pouhých 2,5 roku, a to jen díky tomu, že při jeho budování byly využity nejmodernější technologie. V prostoře Zanderova sálu najdete nejstarší fitness u nás. Tento objekt je dílem slavného rakousko-uherského vídeňského ateliéru Helmer a Fellner.
Z dalších místních památek zaujme především hotel Imperial v dominantní poloze nad městem, který tu vznikl v letech 1910-1912. Vede k němu obnovená tunelová lanovka s krásnou secesní horní stanicí. Sanatorium Richmond leží sice stranou při horním toku Teplé, ale obklopují jej krásné lázeňské sady s terasami a minerálními prameny Štěpánkou a Dorotkou, ale také s poměrně nedávno zřízenou Japonskou zahradou. Tu tady založili opravdoví japonští zahradní architekti. Nejmodernější lázeňskou stavbou je brutalistní objekt hotelu Thermal ze sedmdesátých let minulého století. Za vidění stojí i jeho interiéry a unikátní je pojení hotelu s lázeňským traktem, kde je zpřístupněn slavný venkovní termální bazén s úchvatnou vyhlídkou na celé jádro města.
Nejpěknější kolonádou je ohromná otevřená sloupová galerie postavená v letech 1871-81 slavným architektem Josefem Zítkem na levém břehu řeky Teplé. Nazývá se Mlýnskou kolonádou a skrývá vývěry třech minerálních pramenů. Mladší je půvabně vyřezávaná Tržní kolonáda z roku 1883 nebo litinová Sadová kolonáda hned se dvěma chladnějšími minerálními prameny – Sadovým a Hadím.
Za vidění ale stojí i neuvěřitelně zdobně provedené vily, které se nacházejí zejména ve čtvrti anglicky pojmenované Westend. Nejangličtěji tu ovšem působí řadové domy z konce 19. století na Sadové ulici.
Nejstarší památkou centra města je ovšem Zámecká věž, jediný pozůstatek někdejšího loveckého hradu císaře Karla IV. Byla upravena v roce 1608 a dnes slouží jako rozhledna. Je přístupná i výtahem z Tržní kolonády.
Z církevních památek zaujme především vynikající architektonické barokní dílo Kiliána Ignáce Diezenhofera z let 1732-1736, jímž je chrám sv. Maří Magdaleny v dominantní poloze v centru města. Nejstarší, ještě románský kostel sv. Linharta z roku 1246 stojí ve zříceninách hluboko v karlovarských lesích. Jeho mladší obdoba – hřbitovní kostel sv. Ondřeje se svým vznikem datuje do 16. století. Díky mezinárodní lázeňské klientele ale ve městě vznikly dvě náboženské rarity – jednak pravoslavná chrám sv. Petra a Pavla z let 1893-1897, který je opatřen pěti kupolemi pokrytými plátkovým zlatem, jednak někdejší anglikánský kostel sv. Lukáše z roku 1877 s půvabně ponurým hřbitovem. V jeho interiéru se dnes nachází muzeum voskových figurín.
Kulturním stánkem města je také neobarokní objekt Městského divadla z let 1884-1886 nebo klasicistně upravený Poštovní dvůr z roku 1791, který dodnes slouží společenským událostem i jako výletní restaurace.

Slavní karlovarští rodáci
David Becher, lékař (*1725)
Johann Georg Pupp, hoteliér a cukrář (*1734)
Heinrich von Mattoni, podnikatel a zakladatel lázní Kyselka (*1830)
Karl Hermann Frank, nacistický politik (*1898)
Jan Pohan, herec a dabér (*1930)
Ladislav Gerendáš, herec a hudebník (*1946)
Karel Nešpor, psychiatr (*1952)
Vašo Patejdl, textař a hudebník (*1954)
Karel Dobrý, herec (*1969)
Aleš Háma, herec a moderátor (*1973)
Lenka Dusilová, zpěvačka (*1975)

Ze slavných ve městě žili
Petr I. Veliký, ruský car
Vilém I., pruský král
František Josef I., císař
Johann Wolfgang von Goethe, německý básník
Friedrich Schiller, německý básník a dramatik
Frederyk Chopin, polský hudební skladatel
Otto von Bismarck, německý kancléř
Ludwig van Beethoven, německý hudební skladatel
Johannes Brahms, německý hudební skladatel
Antonín Dvořák, hudební skladatel
Emma Destinnová, pěvkyně
Richard Strauss, německý hudební skladatel
Adam Mickiewicz, polský spisovatel
Niccolo Paganini, italský houslista a skladatel
Leoš Janáček, hudební skladatel
Franz Kafka, spisovatel
Jiří Bartoška, herec a prezident festivalu