Příbram

(královským horním městem od roku 1579)

32 770 obyvatel
Středočeský kraj, okres Příbram

Historické milníky

1216: První písemné zprávy o Příbrami jako osadě pražských biskupů.

1406: Arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka udělil Příbrami městská práva.

1431: Zdejší doly i město získávají čeští králové.

1534: Příbram se stává městem.

1579: Císař Rudolf II. Habsburský přiznal Příbrami status královského horního města.

1849: Ve městě založena odborná hornická škola.

1864: Hornická škola je povýšena na báňskou akademii.

1875: Město bylo napojeno na železniční síť.

1892: Na Mariánském dole došlo k jednomu z největších důlních neštěstí na světě. Vypukl zde oheň a 319 horníků se tu udusilo oxidem uhelnatým.

1904: V Příbrami je založena vysoká škola báňská.

1945: Vysoká škola báňská přeložena do Ostravy.

1948: Komunistický režim zahájil těžbu uranu v místních dolech, na které se za nelidských podmínek podíleli také političtí vězni.

1959: Ve městě dopadl meteorit, který se poprvé podařilo fotograficky zdokumentovat po dobu dopadu.

1978: Ukončena těžba stříbra v Příbrami.

1991: V dolech byla ukončena těžba uranu.

Zajímavosti o městě
Příbram bývala jedním z nejvýznamnějších horních měst v Čechách, kde se těžilo stříbro a olovo. Těžbu zde zahájili již pražští biskupové, kteří si v jeho centru k zajištění bezpečnosti dolování a vydolovaného stříbra postavili gotický hrad. Arcibiskupská vrchnost se však brzy místnímu obyvatelstvu zajedla, a tak se městečko v průběhu husitských válek postavilo na stranu kalicha. Kvůli tomu byla třikrát obléhána a dobyta katolickým vojskem.
Dolování po skončení husitských válek ovšem spíše stagnovalo, i když město postupně rostlo a v 16. století zažilo největší rozkvět. V průběhu třicetileté války vzrostla potřeba železa, a tak se v Příbrami začalo těžit již od roku 1642. Teprve v osmnáctém století se vrátilo dolování stříbra v nově otevřených hlubinných dolech, kde se podařilo rozvinout progresivní technologie těžby, aby se i nadále vyplácela. Ta pak pokračovala podle vývoje světových cen stříbra, naposledy se vzmohla krátce po druhé světové válce. Tou dobou tady také vznikly nejhlubší doly v ČR. Paralelně po druhé světové válce zahájená těžba uranu zanechala pachuť zneužití nucené práce politických vězňů, kteří tu v padesátých letech minulého století museli pracovat v často nelidských podmínkách. Po mnohých dolech v okolí města zůstaly dodnes zachovány poměrně četné haldy.
Z historického jádra se toho ve městě příliš nedochovalo, protože v sedmdesátých letech minulého století došlo ke zboření většiny historické zástavby a k její náhradě za panelová sídliště rostoucího socialistického města.
Příbram zaujala poměrně místo v literatuře, protože o životě v ní psal nejen Fráňa Šrámek a František Gellner, ale hlavně Jan Drda. Zejména v jeho díle Němá barikáda popisuje válečné události v Příbrami. Také v jeho díle Městečko na dlani si Příbram zahrála, byť pod jménem Rukapáň.
Pro časté pobyty Antonína Dvořáka ve městě se dodnes na jeho počest v Příbrami a okolí koná Hudební festival Antonína Dvořáka.

Největší turistické magnety
Asanované historické jádro města zaujímá poměrně netradiční pozici v kopcovité krajině Brd, přičemž i samotné hlavní čtvercové náměstí T. G. Masaryka je poměrně svažité. Hlavní dominantou centra města je původně gotický kostel sv. Jakuba Staršího, který byl však v roce 1869 neorománsky přestavěn. Jedná se o nejstarší stavbu v Příbrami z první poloviny 13. století, která zpočátku plnila i obranný účel. Hodiny na věži mají opačně nastavené ručičky, malá ukazuje minuty, zatímco velká hodiny.
Nejpěkněji zachovanou historickou částí města je Dlouhá ulice, kterou lemují některé barokně upravené měšťanské domy a rozsáhlá klasicistní budova báňského ředitelství z let 1844-7, na které se snad podílel i architekt Pietro Nobile. V něm v roce 1889 pobýval rakousko-uherský následník trůnu František Ferdinand d´Este.
Jako zázrakem se ovšem na návrší nad náměstím zachoval gotický arcibiskupský hrad, dnes zvaný Ernestinum podle pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který jej nechal v polovině 14. století vystavět. Dodnes se na jeho fasádách zachovala řada gotických prvků, byť stavba prošla v roce 1670 poměrně rozsáhlou barokizací. Později zde sídlila vysoká škola báňská. V části někdejších hradních interiérů se dnes nachází expozice fotografií slavného fotografa Františka Drtikola.
Při Jiráskových sadech, někdejší městské promenádě, stojí poměrně výrazná historizující budova konviktu z roku 1892, kterou projektoval architekt Vojtěch Ignác Ullmann pro konvikt, ale později tu sídli rektorát zdejší vysoké školy báňské. V jejím sousedství ovšem překvapují další výrazné veřejné budovy jako sirotčinec, reálné gymnázium a neobarokní základní škola. Ullmannovým dílem je ovšem i reprezentativní neorenesanční budova radnice z let 1889-91 s krásným interiérovým schodištěm.
Naprostou architektonickou senzací města je ovšem poutní areál Svatá Hora nad centrem města, která patří k nejcennějším sakrálním barokním areálům v naší zemi. S městem je spojena unikátním dlouhým krytým schodištěm – Svatohorskými schody, které projektoval slavný architekt Kilián Ignác Diezenhofer. Původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přestavěn slavným italským architektem Carlem Luragem v letech 1660-73 a obohacen o kryté a malované chodby ambitu s polygonálními kaplemi v rozích, jezuitskou rezidencí a klášterem. Poutní soška Panny Marie prý byla vyřezána samotným prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. V pražské kapli se nachází obraz Zvěstování od slavného barokního malíře Petra Brandla.
Z doby socialismu se dodnes ve městě zachoval kulturní dům vystavěný ve stylu socialistického realismu architektem Václavem Hilským v letech 1957 až 1959. Poměrně progresívně pojatá budova ve svých prostorách integrovala místní proslulou divadelní scénu, kino pro 600 diváků, hotel, restauraci a společenský sál.

Slavní příbramští rodáci
František Drtikol, fotograf (*1883)
Jan Drda, spisovatel (*1904)
Evžen Sokolovský, režisér (*1925)
Vojtěch Steklač, spisovatel (*1945)
Martin Myšička, herec (*1970)

Ze slavných ve městě žili
Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský
Bohuslav Balbín, spisovatel a historik
Antonín Dvořák, hudební skladatel
František Gellner, spisovatel
Karel Effa, herec
Josef Hlinomaz, herec