Abertamy

(královským horním městečkem od roku 1579)

830 obyvatel
Karlovarský kraj, okres Karlovy Vary

Historické milníky

1529: První zmínka o městě založeném kolem bohatých nalezišť stříbra šlechtickým rodem Šliků, kteří jej administrativně propojili se svým nedalekým městem Jáchymovem.

1534: V hornickém městečku se připomíná luteránský kostel v blízkosti nejvydatnější stříbrné žíly Lorenz.

1579: Město bylo císařem Rudolfem II. Habsburským darováno královské komoře a od té doby má status královského horního městečka.

1590: V Abertamech bylo zaznamenáno silné zemětřesení.

1622: Uzavřeny stříbrné doly.

1688: Vysídlení německého luteránského obyvatelstva města do Saska.

1766: Město navštívil císař Josef II.

1791: Abertamy získaly od císaře Františka I. Habsburského právo výročního trhu.

1848: Adalbert Eberhart ve městě založil později světoznámou továrnu na výrobu rukavic.

1876: Abertamy byly povýšeny na královské horní město.

1944: Ukončena těžba cínu v dole Mauritius.

1945: Německé obyvatelstvo města bylo až na výjimky odsunuto do zahraničí.

1947: Po odsunu německého obyvatelstva zahájena těžba uranu.

Zajímavosti o městě
Název města Abertam pochází z němčiny, přičemž se skládá ze dvou slov. Nejsnazší je vysvětlení, že pochází ze spojení dvou německých slovíček „aber-damm“, což znamená „zadní hráz“. Historici si ale nejsou jisti, když další možno variantou je německý výraz „Eberdamm“, což lze přeložit jako „kančí hráz“.
Abertamy byly založeny německými kolonizátory v Krušných horách na místě, kde byla údajně počátkem 16. století objevena při kopání studny bohatá stříbrná žíla. Největší žíla pojmenovaná Lorenz, čili Vavřinec, nese jméno po tehdejším majiteli jáchymovského panství a hornickém podnikateli Vavřinci Šlikovi. Z vytěženého stříbra se pak v Jáchymově razily stříbrné tolary.
Stříbrná ruda se dolovala v úctyhodných hloubkách až 200 metrů pod povrchem a v době těžby dosáhly historické štoly délku dvaceti kilometrů! Je ovšem také pravdou, že těžba probíhala se střídavými úspěchy. Již koncem 16. století se objevená ložiska postupně vyčerpávala, až těžba po porážce stavovského povstání na Bílé hoře ustala úplně. Luteránští horníci byli ještě k tomu nakonec vysídleni pro víru do Saska. Tento stav trval až do čtyřicátých let 19. století, kdy byla těžba stříbra v omezeném rozsahu asi na dvacet let obnovena.
Místní ženskou část obyvatelstva od konce šestnáctého století začala živit krajkářská výroba, kterou v polovině 19. století nahradila úspěšná tovární výroba rukavic, vyvážených do celého světa, hlavně do zámoří. Bohužel tovární kožedělná výroba zanikla v roce 1998, nicméně tu zůstaly dvě menší řemeslné dílny. V budově městského úřadu je však umístěno malé rukavičkářské muzeum, které je spolu s expozicí zdejších minerálů přístupné veřejnosti.
Po německém obyvatelstvu v obci zůstala gurmánská regionální specialita, jíž býval žádaný tzv. abertamský sýr vyráběný z kozího mléka a lisovaný do podoby koulí s nažloutlou slupkou. Po odsunu německého obyvatelstva jeho výroba ustala, ale v nedávné době jej s použitím ovčího sýra začali znovu vyrábět v nedalekém Rýžovišti. Gurmáni by ovšem měly ochutnat i místní masné a mléčné produkty z Horského statku Abertamy.
Problematickým obdobím existence dolování byla léta po druhé světové válce po odsunu německého obyvatelstva, kdy se tu těžil uran. Díky těžbě uranové rudy v dole Jeroným a na dalších dvou místech byly podzemní šachty rozšířeny až na 70 kilometrů celkové délky. Tato těžba však byla nakonec v roce 1965 zastavena.
Ve skiareálu Abertamy, který leží v blízkosti vyústění hornické štoly Albrecht, si můžete v zimě zalyžovat na krušnohorských sjezdovkách.

Největší turistické magnety
V centru městečka se nachází barokní kostel Čtrnácti svatých pomocníků z let 1735-8, který vznikl přestavbou staršího luteránského renesančního kostela z roku 1534. Vcelku prosté stavbě dominuje výrazná hranolová věž a vnitřní vybavení pochází až z konce osmnáctého století.
Vynikající památkou moderní architektury je vila čp. 286, kterou tu v roce 1921 postavila v tradičním německém stylu továrnická rodina Zenkerových, která převzala Eberhartovy rukavičkářské závody. Ale již o šest let později se Zenkerové rozhodli, že ji přestaví ve funkcionalistickém slohu. Patro objektu rázně obkroužila prosklená pavlač s posuvnými okny. Interiér je obložen mramory různých barev, převládá však hnědý mramor a při vile vznikla i malá zahrada.
V bezprostředním okolí města zůstal zachovány některé pozůstatky po těžbě stříbra a uranu, především mohutné odvaly, které se nacházejí u někdejších dolů Jeroným a Albrecht. Výrazné haldy prozrazují také dolování u Křížové šachty anebo přímo ve městě podél žíly zvané Buriani. Prohlédnout si lze čtyřistametrovou štolu Kryštof cínového dolu Mauritius, který se rozkládá v místní části Hřebečná. Cín se tu těžil od roku 1540 až do roku 1944.

Ze slavných ve městě žil
Horst Siegel, fotbalista