Nymburk

(královským městem od roku 1275)

15 600 obyvatel
Středočeský kraj, okres Nymburk

Historické milníky

1275: Nymburk nechal jako královské město založit k ochraně mostu přes Labe český král Přemysl Otakar II. a město osídlil německými a holandskými kolonisty. Do jeho jihovýchodní části nechal umístit gotický královský hrad.

1288–1355: Vybudováno mohutné dvoupásové gotické opevnění, s výjimkou části města při toku řeky Labe, kde byla jen jednoduchá hradba.

1421: Město se přidalo na husitskou stranu, protože v mezidobí převážilo české obyvatelstvo.

1424: Husité vydrancovali zdejší dominikánský klášter a mnichy vyhnali z města.

1425: U Svatojiřské brány byli ve vysmoleném sudu upálení kněží Jiří Rohovlád a kaplan Kliment.

1621: Nymburk byl pro svou účast na druhém stavovském povstání potrestán konfiskací pozemkového majetku a dočasnou ztrátou městských privilegií.

1631: Do města vtrhlo saské vojsko a celé jej vypálili.

1634: Nymburk přepadlo podruhé saské vojsko a zlikvidovalo zdejší císařskou posádku. Následovalo plenění a vraždění místních obyvatel.

1640: Město vydrancovali Švédové, z čehož se už nikdy skutečně nevzpamatovalo.

1838: Celé historické jádro města zničil katastrofální požár včetně radnice a celého náměstí, pročež Nymburk ztratil svůj původní ráz goticko-renesančního města.

1873: Město bylo připojeno k železniční síti a zažívá průmyslový rozmach.

1918: Ve městě proběhl protižidovský pogrom.

1992: Historické jádro města prohlášeno městskou památkovou zónou.

Zajímavosti o městě
Nymburk patříval v minulosti k nejvýstavnějším českým královským městům. Leží na nízké vyvýšenině na soutoku Labe s Mrlinou, která bývala osídlena i v pravěku, o čemž svědčí nález unikátní skříňové pravěké mohyly z doby mladší doby kamenné (3 500 př. n. l.) přímo v centru města. Historické jádro města má při pohledu shora poměrně neobvyklý ledvinovitý půdorys.
Prvotní opevnění toto strategicky důležité místo získalo již v mladší době bronzové, protože již tehdy toto sídliště odděloval příkop a val. Na tuto tradici hrazení na přelomu 13. a 14. století navázalo středověké město s mohutným cihlovým dvoupásovým opevněním se čtyřmi branami a vodními příkopy, naplňovanými vodami řeky Labe. Zbytky někdejšího hradu se dochovaly ve fragmentech v mnohem pozdější budově dnešního okresního soudu. Důvod pro takto mohutně opevněnou citadelu lze vidět ve strategickém významu zdejšího dřevěného mostu, po němž se ze severu, tedy od Německa, dalo postoupit až ke Kutné Hoře jako zdrojnici bohatství Království českého. Tento starý most byl v roce 1912 nahrazen dnešním železobetonovým nástupcem.
Původ názvu města pochází z německého Neuenburg, tedy Nový hrad, protože současně s ním vznikl i přemyslovský gotický hrad, který byl pevnou součástí městské fortifikace a příležitostným sídlem panovníka.
Protože v městském pivovaru prožil své dětství a mládí spisovatel Bohumil Hrabal, není divu, že do něj umístil i děj svých Postřižin. Však se tu dodnes v historických budovách pivovaru z let 1895–88 vaří Postřižinské pivo.

Největší turistické magnety
Největším lákadlem města je zrenovovaný gotický pás vnitřního cihlového opevnění s šesti hranolovými věžemi, které jsou od sebe vzdáleny na dostřel kuše, tedy zhruba 40 kroků. Původně jich tu stálo úctyhodných 45! Renovace této části hradeb proběhla na základě projektu architekta Ludvíka Láblera v letech 1905–9. Jedna věc však neodpovídá její původní podobě, a to je osazené cimbuří na hradbách, které tu ovšem nikdy nebylo. Nebývale mohutné opevnění doplňovaly dva systémy vodních příkopů, tzv. Velké a Malé valy, které se rovněž zachovaly. Jsou plněné vodou z Labe. Bohužel to samé se nedá říci o čtyřech městských branách – Labské, Boleslavské, Bobnické a Svatojiřské. Všechny byly totiž zbořeny v průběhu 19. století, kdy se také Nymburk zbavil většiny hradebních úseků.
Na Kostelním náměstí stojí městská dominanta, jíž je gotický cihlový chrám sv. Jiljí. Jedná se o velmi cennou architekturou vznikající pod severoněmeckým vlivem. Stavěl se plných sto let od roku 1280 do roku 1380. Tragicky proslul za saského vpádu v roce 1634, kdy v předsíni kostela zmasakrovali 200 lidí, kteří tu hledali azyl. Od té doby zůstává severní portál této předsíně pietně zavřený. Z původních dvou věží v průčelí zůstala jen severní, která měří 66 metrů. Jižní byla snesena poté, co do ní několikrát udeřil blesk a hrozila zřícením.
Na ústředním náměstí Přemyslovců stojí původní goticko-renesanční radnice z roku 1526, která ovšem prošla řadou pozdějších úprav, zejména po požáru města v první polovině 19. století. Kolem náměstí stojí několik výraznějších měšťanských domů, zejména barokní Morzinský dům (čp. 126). Uprostřed náměstí se pak vyjímá barokní morový sloup od Jana Jiřího Šlanzovského z roku 1717.
Zajímavou technickou památkou je renesanční vodárna zvaná Turecká věž z roku 1597, která je sedmihranná a má tři patra. Zásobovala hned pětici městských kašen. Tu později nahradila secesní městská vodárna z roku 1903 od slavného architekta Osvalda Polívky, která rovněž stojí za vidění. Dodnes slouží svému účelu.
Renesanční stavbou bývala i někdejší sladovna z 16. století, kterou si lze zčásti prohlédnout v jejím základovém torzu.
Ohromující stavbou je modernistická budova krematoria z let 1921–24. Ve stylu purismu ji navrhli architekti Bedřich Feuerstein a Bohumil Sláma.
Mimořádnou památkou současné architektury je progresívní stavba zakrytí pravěkého mohylového hrobu v ulici Na Příkopě z roku 2013. Monolitická ocelová konstrukce je pokryta panely a ze střechy je v noci vysílán světelný paprsek s půlkilometrovým dosvitem.

Slavní nymburští rodáci
Miroslav Macháček, herec (*1922)
Jaroslav Kmenta, investigativní novinář (*1969)
Martin Fuksa, rychlostní kanoista (*1993)

Ze slavných ve městě žili
Božena Němcová, spisovatelka
Josef Svatopluk Machar, spisovatel
Bohumil Hrabal, spisovatel