Hradec Králové

(královským městem od roku 1225, královským věnným městem od začátku 14. století)

94 000 obyvatel
Královéhradecký kraj, okres Hradec Králové

Historické milníky

995: Po vyvraždění Slavníkovců založili na místě města Přemyslovci hradiště jako sídlo své správy ve východních Čechách. Strážilo obchodní stezku z Prahy do Krakova.

1225: Král Přemysl Otakar I. povýšil Hradec na královské město a přemyslovští králové pak na zdejším hradě často pobývali.

začátek 14. století: Hradec se stává rozhodnutím krále Václava II. věnným městem českých královen. Za Lucemburků na zdejším hradě v letech 1308-18 sídlila i se svým velkým dvorem královna Eliška Rejčka. Od té doby se město nazývá Hradcem Králové.

1339: Město postihl katastrofální požár, po němž nastala jeho gotická obnova a výstavba nového cihlového opevnění.

červen 1420: Město dobyli husité a při té příležitosti zničili i královský hrad. Z města učinili centrum kališníků, které vzdorovalo císaři Zikmundovi Lucemburskému až do roku 1437. Kněz Ambrož odtud vedl zdejší orebity na výpravy, kterým padlo za oběť mnoho klášterů v okolí.

1424: V hradeckém chrámu sv. Ducha byl pochován zesnulý husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova.

1547: Hradec Králové se zúčastnil prvního stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi I. Habsburskému. Po jeho porážce bylo město potrestáno dosazením královského rychtáře, konfiskací pozemkového majetku a dočasnou ztrátou některých městských privilegií (do r. 1562).

1586: Město zasáhl zničující požár. Po jeho odeznění nastala jeho renesanční obnova za primátora Martina Cejpa z Peclinovce.

1599: Městskou populaci zdecimovala morová epidemie, jíž za oběť padlo 4 000 lidí včetně primátora.

1639: Hradec Králové dobyla švédská armáda, která se ve městě opevnila. Tehdy město dostalo sypané bastiony, ale téměř se vylidnilo. Po jejich odchodu nastala hlavně díky jezuitům barokní obnova města.

1664: Založeno královéhradecké biskupství a chrám sv. Ducha se stal katedrálou.

1741 a 1744: Město v průběhu války o dědictví rakouské dvakrát dobyli Prusové.

1745: Začalo se s budováním moderního barokního opevnění.

1762: Další pohromou pro město byl nájezd kozáků a následný požár, jemuž padlo za oběť 200 domů.

1765: Císař Josef II. rozhodl o stavbě královéhradecké barokní citadely jako hlavního opěrného bodu ve východních Čechách proti Prusku. Hradec Králové se stal vojesnkým posádkovým městem.

1789: Za cenu rozebrání kopce Rožmberk, zboření všech předměstí a regulace toku obou řek byla dostavěna mohutná hvězdicovitá královéhradecká pevnost s osmi bastiony a vysunutými dělostřeleckými pozicemi, tzv. flošnami.

1808: Jan Hostivít Pospíšil založil ve městě tiskárnu, vydavatelství a knihkupectví. Začal tu vycházet časopis Květy. Město se tak stalo druhým nejvýznamnějším centrem českého národního obrození po Praze. V té době tu pobývá F. Škroup, J. K. Tyl. K. J. Erben nebo V. K. Klicpera.

1864: Na Moravském předměstí založena světoznámá továrna na výrobu klavírů Petrof.

1866: V prusko-rakouské válce se královéhradecká pevnost nijak neprojevila a pruští vítězové ji po zdrcující rakouské porážce v bitvě u nedaleké Sadové bez boje obešli. Ustupující rakouští vojáci utonuli ve vodních příkopech pevnosti, která zůstala uzavřena.

1884: Rozhodnuto o rušení královéhradecké pevnosti a osvícené zastupitelstvo města vyhlásilo soutěž na regulační plán města.

1893: Po odkoupení pevnostních pozemků městem došlo k rychlému bourání hradeb, které trvalo až do roku 1914.

1926: Vyprojektován a následně realizován Gočárův plán rozvoje města.

1962: Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací.

1992: Novodobější části města se staly městskou památkovou zónou.

Zajímavosti o městě
Název města pochází z opevněného návrší někdejšího přemyslovského hradiště (hradec jako ohrazený kopec) a přívlastku odvozeného od českých královen, které zde sídlily („královen“ – králové).
Hradec Králové je pro svou progresívní architekturu a dokonalý urbanizační plán z přelomu 19. a 20. století nazýván Salonem republiky. Zásadní bylo působení tehdejšího dlouholetého starosty Františka Ulricha (1895-1929), který do města pozval slavné architekty Jana Kotěru a Josefa Gočára. Město tak slouží jako jakýsi vzorník moderní architektury.
Město leží na soutoku řek Labe s Orlicí. Unikátní památkou na Labi je secesní Labská elektrárna z let 1909-14 s pohyblivým segmentovým jezem zvaným Hučák. Po Labi také jezdí dva kolesové výletní parníčky.
Údajně jsou pod historickým jádrem města zachovány rozsáhlé sklepy s tajnou podzemní chodbou až do opatovického kláštera, v nichž prý místní občané pro častá obléhání ukrývali své cennosti.
V Jiráskových sadech, bývalé generálské zahradě, najdeme dřevěný kostelík sv. Mikuláše, který sem byl převezen v roce 1935 z východního Slovenska, z obce Malá Polana. V parku se nacházejí některé zbytky barokní hradecké pevnosti a dá se jím projít kolem květinových parterů až k soutoku Labe s Orlicí.
Za návštěvu stojí unikátní Městské lázně z let 1931-3 od architekta Oldřicha Lisky, které byly na svou dobu vybaveny klesajícím dnem a umělým vlnobitím, dodnes funkčními.
Areál bývalého vojenského letiště slouží mezinárodnímu festivalu rockové hudby Rock for People. Ve městě lze však také navštívit obří akvárium se 40 druhy jihoamerických ryb z amazonského pralesa.
Kultuře slouží především místní Klicperovo divadlo a také světoznámé loutkové divadlo Drak. Na Novém Hradci Králové se v areálu hvězdárny nachází nejstarší a dodnes funkční planetárium v Česku z roku 1957, které bylo již digitalizováno.
Hradec Králové je statutárním a krajským městem a v jeho čele stojí primátor. Zároveň tu sídlí univerzita.

Největší turistické magnety
Sakrálním centrem městského jádra je gotický cihlový chrám sv. Ducha z počátku 14. století, který je opatřen dvojicí hranolových čtyřicetimetrových věží. Vznikl jako ozvěna severoněmecké sakrální cihlové architektury a regotizován byl na konci 19. století architektem Františkem Schmoranzem. Naopak kostel Nanebevzetí Panny Marie je vynikající barokní stavbou z let 1654-66, vyprojektovanou slavným italským architektem Carlem Luragem, přilehlá jezuitská kolej je asi o půlstoletí mladší.
Dominantou města je ovšem 72 metrů vysoká Bílá věž. Stavěla se jako zvonice ze světlého pískovce, odkud získala i své jméno, v letech 1574-89, a je tedy renesanční stavbou. Je v ní zavěšen třetí největší zvon v Čechách – Augustin. K ní přiléhá prastará kaple sv. Klimenta, která tu stojí od své obnovy v roce 1339, ale po roce 1714 ji nahradila barokní stavba od geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Na jejím vrcholu je usazena papežská tiára.
Budova jezuitského semináře z let 1709-14 zakomponovala i poslední zbytky někdejšího hradu českých královen, z nichž lze z vnějšího pohledu spatřit renesančně upravenou budovu někdejšího purkrabství z druhé poloviny 16. století.
Z původní gotické radnice zůstaly jen sklepy. Současná budova je z let 1540-88. Současnou pseudorenesanční podobu ovšem získala až v letech 1850-2. Sama dominuje Velkému náměstí, na které navazuje menší protějšek nazvaný jako Malé náměstí. Zatímco uprostřed Velkého náměstí stojí dvacetimetrový barokní Mariánský sloup s řadou soch (1717), uprostřed Malého náměstí najdete kašnu se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1772. Obě náměstí obklopují cenné domy s gotickými, renesančními a barokními fasádami. Pozoruhodný je zejména barokní dům U Špuláků s fasádou z roku 1750, který jako jediný vystupuje do Velkého náměstí hranolovou věží. V tomto domě se také narodil progresívní starosta František Ulrich, jemuž město vděčí za odstranění pevnosti a moderní urbanismus. Hned vedle něho stojí barokní Biskupská rezidence z let 1715-18, v němž sídlí královéhradecký biskup. Jedná se o vynikající dílo slavného barokního architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichla v zadním traktu a ve skvěle komponované přední části lze rozeznat rukopis Itala Giovanni Battisty Alliprandiho.
Z dob bastionové pevnosti se toho ve městě mnoho nedochovalo, hlavně několik areálů kasáren pro pěchotu, jízdu, ale i dělostřelectvo, nepatrné zbytky hradeb bastionů, vnitřní opevnění jádra města s krytým schodištěm Bono publico z roku 1810 a dále Pivovarská a Pajkrova flošna.
Perlou modernistické architektury je ovšem pozdně secesní budova Městského historické a průmyslového muzea od Jana Kotěry. Vznikla v letech 1909-12 za použití tradičních pálených cihel a mohutných sedících soch Umění a Průmysl od Stanislava Suchardy a také cenných okenních vitráží od Františka Kysely. Jan Kotěra upravil také nedaleký Pražský most s typickými kiosky na obou koncích (1912), navrhl i Palmovou zahradu zdejšího hotelu Grand (1911) a v orientálním slohu byla posmrtně vystavěna také synagoga z roku 1923, v níž se dnes nachází státní vědecká knihovna. Galerii moderního umění na Velkém náměstí z let 1911-12 navrhl architekt Oskar Polívka a bronzovými sochami v průčelí vyzdobil Ladislav Šaloun.
Působení Kotěrova žáka Josefa Gočára ve městě připomíná jednak modernistická prvotina Gočárova schodiště do historického jádra města (1909-10), jednak soubor školských budov kolem historického jádra města, které navrhnul s uplatněním režného cihlového zdiva. Pro tyto účely měl spoustu použitelných cihel z bourané hradecké pevnosti. U Orlice tak stojí budova střední průmyslové školy strojnické a u Labe soubor budov počínající Gymnáziem J. K. Tyla (1925-7) se Štursovou sochou Vítěze na reprezentativním schodišti a Gutfreundovým reliéfem lva. Na gymnázium navazuje soubor budov Masarykovy základní školy (1927-8) a Ambrožova církevního sboru (1926-7). Další dvě jeho konstruktivistické budovy používá magistrát města, někdejší budovu Ředitelství státních drah z let 1929-32 a objekt Okresního úřadu z let 1932-6.

Slavní královéhradečtí rodáci
Cyprián Karásek ze Lvovic, hvězdář, matematik a astrolog císaře Maxmiliána I. (*1514)
Bohuslav Balbín, historik a spisovatel (*1621)
František Smotlacha, mykolog (*1884)
Jaroslav Durych, básník a dramatik (*1886)
Otakar Vávra, režisér (*1911)
Viktor Fischl, spisovatel (*1912)
Josef Bek, herec (*1918)
Ota Sklenčka, český herec (*1919)
Jiřina Švorcová, herečka (*1928)
Dominik Duka, pražský arcibiskup a kardinál (*1943)
Lenka Termerová, herečka (*1947)
Ljuba Krbová, herečka (*1958)
Zuzana Navarová, zpěvačka (*1959)
Jaroslav Svěcený, houslista (*1960)
Martin Zounar, herec (*1967)
Lucie Výborná, moderátorka (*1969)
Jaroslav Plesl, herec (*1974)
Jan Dolanský, herec (*1978)
Kateřina Siniaková, tenistka (*1996)

Ze slavných ve městě žili
Václav Kliment Klicpera, dramatik
Josef Kajetán Tyl, spisovatel a dramatik
František Škroup, autor české hymny
Karel Jaromír Erben, český básník
Alois Jirásek, spisovatel
Karel Čapek, spisovatel