Jílové u Prahy

(královským horním městem od roku 1350)

5 260 obyvatel
Středočeský kraj, okres Praha-západ

Historické milníky

počátek 13. století: Zahájení hlubinné těžby zlata ve městě a jeho okolí. Kolem dolů vznikla středověká hornická osada.

1320: Přibližně od toho roku ve městě lucemburští králové razí zlaté tolary.

1350: Jílové bylo povýšeno na královské horní město králem Karlem IV. Lucemburským.

1422: Jan Žižka nechal hlubinné doly zasypat a zatopit, čímž zasadil smrtelnou ránu zlatému věku města.

1567: Velký požár města zasáhl i farní kostel a zničil obnovené doly.

1623: V rámci rekatolizace byl ve městě založen minoritský klášter.

kolem 1650: Po třicetileté válce zůstala pro pustošení vojsk a požáry ve městě jen polovina obyvatelných domů. Byla otevřena cesta k jeho následné barokní obnově.

1849: Jílové u Prahy se stává okresním městem (do roku 1942).

1891: Díky donaci Leopolda Čiháka založeno regionální muzeum.

1968: Těžba zlata v okolí města byla s konečnou platností pro nerentabilitu ukončena.

1992: Historické jádro města se stává městskou památkovou zónou.

Zajímavosti o městě
Arabský geograf Al Más Údí nazval již  v raném středověku oblast Jílového jako Zlatou báň pražské říše. Zlato se ve městě a jeho okolí, především v části Radlík, těžilo od dob Keltů, byť nejprve spíše jen rýžováním Sázavy a jejích přítoků. Jednalo se o jedno z nejbohatších nalezišť zlata v Evropě. Hlavní žíly se tu táhly v délce až šesti kilometrů.
Název města je odvozen od jílu, tedy typické druhu zeminy, která se nachází na území města.
Protáhlé náměstí v Jílovém u Prahy je postaveno v kopci, a proto je svažité. V jeho horní části se nacházela světská část s radnicí, zatímco v dolní části náměstí stojí sakrální okrsek.
Slavný český malíř Petr Brandl sázel na obnovu těžby zlata v Jílovém u Prahy, a proto si koupil v polovině 17. století důlní podíl. O svou investici bohužel tehdy přišel. Zanechal tu tedy alespoň jeden obraz ve farním kostele.
Ve městě, zejména pak ve farním kostele natáčel režisér Miloš Forman některé scény pro film Amadeus.

Největší turistické magnety
Nejkrásnější historické budovy se nacházejí kolem obdélného hlavního náměstí a řada z nich má gotická jádra. Tak je tomu zejména u farního raně gotického kostela sv. Vojtěcha, původně sv. Mikuláše, z první poloviny 13. století, který byl později barokizován. Zajímavostí této stavby je umístění hranolové věže zvonice mezi kněžiště a loď, protože jinde nebylo místo. Uvnitř je pět oltářů, z nichž nejcennější je gotický deskový oltář z roku 1485, jejž svým obrazem později doplnil slavný český malíř Petr Brandl.
Gotická budova tvrze pražských Velflovců zvané Věž byla nejprve přeměněna na unikátní věžovitou radnici a kolem roku 1724 barokně přestavěna. Do jejího nejvyššího podlaží se nastěhovala městská zasedací síň. Sousední budova se šatlavou pochází až z roku 1854.
Někdejší mincovna bývala známa pod pojmenováním dům Mince a pochází z roku 1356. Sídlil tu až do roku 1420 královský horní úřad, který dohlížel nad těžbou vzácného kovu. Právě tento dům v roce 1590 zakoupil pro své bydlení anglický alchymista Edward Kelley, který působil na dvoře císaře Rudolfa II. a hledal tady pro císaře zlato. Dnes je v jeho zdech, barokizovaných kolem roku 1706, umístěno regionální muzeum, které zahrnuje rovněž možnost návštěvy čtvrtkilometrové těžební štoly.
V okolí města se z původních 25 štol nacházejí čtyři zpřístupněné zlaté štoly, pojmenovávané obvykle po svatých – Svatováclavská v bývalém dole Pepř se čtyřkilometrovým prohlídkovým okruhem, Svatojosefská, která má zpřístupněnu délku 200 metrů, Halíře a štola sv. Antonína Paduánského. Poslední jmenovaná štola je unikátní tím, že její trasa vede ve dvou úrovních spojených žebříky a prochází se s hornickými kahany, protože nebyla elektrifikována.

Slavní jílovští rodáci
František Chvalkovský, politik a prvorepublikový ministr zahraničí (*1885)

Ze slavných ve městě žili
Edward Kelley, rudolfínský alchymista