Český Brod

(královským městem od roku 1437)

7 500 obyvatel
Středočeský kraj, okres Kolín

Historické milníky

2. pol. 12. století: Při románské tvrzi založena pražským biskupem Janem I. trhová osada Biskupský Brod.

1268: Pražský biskup Jan III. z Dražic povýšil Biskupský Brod na městečko a udělil mu právo na výstavbu hradeb.

1289: Trhové městečko bylo vyrabováno a spáleno Konrádem a Jiřím z Altenburgu.

1291: Obnovené městečko bylo přejmenováno na Český Brod.

kolem 1350: Pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic nechal nově povýšené město obehnat kamennými hradbami.

1421: Město dobyli pražané, upálili zde všechny mnichy a 200 dalších obyvatel, a stalo se členem svazu sirotčích měst na straně husitů.

1437: Zikmund Lucemburským povýšil Český Brod na královské město.

1512: Město bylo postiženo velkým požárem, který negativně poznamenal jeho další rozkvět.

1547: Za účast v prvním protihabsburském odboji byl městu zkonfiskován pozemkový majetek.

1618-1648: Za třicetileté války bylo město dvakrát dobyto a vypleněno, zpustlo a téměř se vylidnilo.

1845: Český Brod byl propojen železnicí s pražsko-olomouckou drahou a nastala jeho industrializace.

8. květen 1945: V českobrodském gymnáziu podepsal německý generál Reumann kapitulaci nacistických armád skupiny Střed.

1990: Historický střed města se stal městskou památkovou zónou.

Zajímavosti o městě
Městem protéká říčka Šembera, od jejíhož brodu na trstenické stezce byl odvozen název města.
Historické jádro města má zachovalý šachovnicový půdorys s centrálním náměstím, které vedví přehrazují dochované Masné krámy.
Český Brod má údajně nejstarší budovu radnice v Čechách (před r. 1402), z níž můžete vstoupit do gotického podzemí i zachovalé městské šatlavy.
Slavnou husitskou minulost města dokládá jednak stálá expozice husitství v Podlipanském muzeu, včetně neslavné bitvy u Lipan (1434), která se odehrála nedaleko od města, a osobnosti husitského vojevůdce Prokopa Holého. Autorem reprezentativní secesní budovy byl architekt a zdejší rodák Antonín Balšánek. Na Husově náměstí se nachází také monumentální secesní památník Prokopovi Holému, poslednímu husitskému vojevůdci, který tu byl odhalen v roce 1910. Jeho autorem byl Karel Opatrný. Mistr Jan Hus má ve městě pomník od Ladislava Šalouna z roku 1920. Tvoří jej centrální žulový balvan a sedm menších kamenů se jmény slavných husitů, včetně Prokopa Holého či Jana Žižky.

Největší turistické magnety
Z původních třech bran do města se nedochovala ani jediná, protože byly zbořeny v 19. století, nicméně z městského opevnění zůstalo zachováno alespoň renesanční předbraní Kouřimské brány a část hradebního pásu z načervenalého kamene.
Hlavní náměstí rozdělují původně renesanční Masné krámy, kterými prostupuje úzká ulička se vstupní renesanční branou. Tady se kdysi prodávalo maso. Objekt byl barokizován ve druhé polovině 18. století.
Dominantou města je gotický kostel sv. Gotharda ze 13. století, jehož románský předchůdce tu stál již kolem roku 1130. Bazilika neušla barokním úpravám v letech 1765-72. V jejím sousedství stojí osaměle renesanční zvonice z let 1575-85 se zvonem Marie z roku 1689.
Zajímavou stavbou je také neorenesanční Sokolovna od architekta Jana Kouly z roku 1884 a rovněž neorenesanční Nová radnice, bývalá občanská záložna z let 1897-8 od architekta Antonína Turka.

Slavní českobrodští rodáci
Antonín Balšánek, architekt (*1865)
Radovan Lukavský, herec (*1919)
Yvetta Simonová, zpěvačka (*1928)
František Mrázek, podnikatel a šéf podsvětí (*1958)